Ve slipech a polobotkách
Závod Puštíkův vrch se konal již pojedenácté. Běh do kopce a z kopce založil Jirka Krofta po narození svého nejmladšího syna Matěje („Puštíka“).
Letos jsem zvládl odběhnout všechny běhy, které Jirka každoročně pořádá. Tedy i ten druhý … Jiříkův okruh.
U „vstupu“ do Prokopského údolí a poblíž Hlubočepského viaduktu, po němž vede železniční trať zvaná Pražský Semmering, se letos sešlo jen několik běžeckých nadšenců. Ve stejné době pořádaný Běh na Petřínskou rozhlednu byl silným konkurentem.
Závod, jehož propozicemi uváděná délka činí 1 830 metrů, se běží ve své úvodní polovině do kopce, po asfaltové silnici vinoucí se v několika serpentinách. Na konci stoupání se asfalt mění již ve výrazně narušený, ale zpevněný povrch. Těchto 920 m je totožných se střední částí běžeckého závodu Dobývání Dívčích hradů.
Po vrcholové obrátce se sbíhá po téže komunikaci. Střední část seběhu je však zaměněna za úsek vedoucí terénem, místy po úzké vymleté kamenité stezce, která je navíc sužována a zužována šípkovými keři. Kdo se bojí, ten tu ztrácí!
Před areálem „Na cvičišti“ se opět nabíhá na asfalt a následuje finiš v závěrečných zatáčkách.
Postartovní tempo bylo stravitelné, nikdo to před sebou „nehrnul“, a chvíli trvalo, než se skupinka začala dělit. Oč se běželo po startu volněji, o to závodivější byl závěrečný seběh....
Své loňské vítězství obhájil Petr Štěpánek. Před rokem odběhl závod ve slipech a polobotkách. Ten letošní zase běžel hned první den po skončení pracovní neschopnosti.
Závěr závodu probíhal opět „Na cvičišti“. Všichni běžci byli odměněni originálním puštíkovským diplomem, a tradičním párkem a pivem.
(2008)
