Psárskými lesy
Dali jsme si dostaveníčko kousek za hospodou. Bohouš z Louňovic pořádal desátý ročník běžeckého závodu Psáry - René, vlastně Psáry - René - Psáry.
S výjimkou krátkého prudšího výběhu po startu má trať mírně stoupající tendenci (průměrná strmost přesahuje sotva tři procenta). Je vytyčena po červené turistické značce. Zpočátku vede po pevných cestách, kousek mezi poli a nejdelší úsek v pěkném prostředí psárských lesů. Bahnitému lesnímu úvozu se běžci vyhnou jeho přeskakováním a obíháním. Po necelých třech kilometrech doběhnou na obrátku v blízkosti hotelu René a také restaurace "U Zdenky", známém to odpočinkovém místě cyklistů a turistů. Oběhnou strom a stejnou cestou se vrací zpět. V té době už měl vedoucí Miloš Smrčka bezpečný náskok před Ondrou Beranem, který běžel s doznívající angínou. Následuje seběh do cíle po stejné trati.
Letošní první velmi teplý den jsme zakončili hodnotícím posezením při sklenicích zlatavého moku na blízkém fotbalovém hřišti. O zábavu se nám starali dolnojirčanští hasiči, jejichž snahy o dokončení požárního útoku vyvolávaly na našich tvářích úsměvy i obavy o jejich zdraví.
Povídali jsme si o chůzi i o běhání. S Jardou Janečkem, Erichem Rinkou, Petrem Štěpánkem a Ivo Domanským.
Přišla řeč i na alternativu běžeckých závodů typu „nahoru-dolů“ v rámci soutěže „pražských“ kopců. A právě závod Psáry - René - Psáry by mohl být tou první vlaštovkou. Tato myšlenka bude mít své odpůrce, ale možná i zastánce.
(2008)
