V Šáreckém údolí
Jardův kopec 2008
V noci zde musí být kouzelný klid. Jen občas kolem něco projede.
Stoupáme po schodech k rezidenci ve svahu, a naše další kroky řídí na zemi namalované šipky. Stejné vyznačovaly trať dnešního závodu. Jako by je sem někdo mávnutím proutku přenesl. Když zvedneme hlavu, zjeví se nedaleko před námi vysoko šlehající plameny. Nad ohněm se škvaří tuk z prvních opékaných špekáčků a prostor se zaplňuje dalšími a dalšími příchozími. Za chvíli je jich zde okolo padesátky. Z těch, kteří se zúčastnili jubilejního desátého ročníku Jardova kopce.
„Kremžskou nebo plnotučnou? Chceš nalít čaj nebo minerálku? Kdo nemá pivo?“ Vybírám ze tří druhů piv. Je tu trochu těsno. Každý si musí najít kousek toho svého prostoru. Jana přináší další obložené mísy.
Maruška, Jana, Jarmila a Pavel probírali nejbližší závody seriálu a také vyhodnocení celé letošní soutěže. Nečekáte snad, že bych vám prozradil, co všechno vymysleli? Ale máte se opravdu na co těšit.
Jen někteří odešli dříve než po jednadvacáté hodině. Většina ale domů nespěchala. Hlavně důchodci. Ti se mají, ráno do práce nemusí.
Jano a Jardo, ještě jednou díky za příjemný večer strávený u vás V Šáreckém údolí.
Ale věnujme se samotnému závodu. Patří k těm kratším (2 200 m s převýšením 120 m). Starty probíhají ve čtyřech vlnách po deseti minutách. Po startu se běží 300 m po asfaltu a závěrečná část tohoto úvodního úseku je nejstrmější z celého závodu. Poté se vbíhá do terénu a pokračuje po lesních a polních cestách. Terén se stále více narovnává a závěr už běh do kopce nepřipomíná. 600 m před cílem je označeno nápisem, stejně pak i další celé stovky metrů.
Aprílové počasí se změnilo ze sobotního slunečného a teplého na chladné klima poloviny pracovního týdne. Jubilejního ročníku se zúčastnilo 98 běžců.
