Běhá za „bonbon“
Vrané - Zvole 2008
Kudy, kudy (povede) cestička? „Po silnici a před běžci pojede auto“, navrhoval Boris. Dnes by to pro větší provoz bylo téměř nemyslitelné. „Terénem kolem potoka“, oponoval zase Vláďa. Rozumnější návrh byl přijat, a na start prvního ročníku se v roce 1994 postavilo dvaadvacet běžců.
Letos se jich při prezentaci na zahrádce hospody ve Vraném nad Vltavou sešlo o padesát více (před šesti lety jich bylo dokonce 113). Od loňska nová trať je o něco delší, měří asi 3,2 km.
Po startu se probíhá chatovou osadou. Asi ve dvou třetinách běžeckého kurzu začíná prudké stoupání, které brzy přechází v závěrečnou nenáročnou běžeckou část. Samotný konec obcí Zvole vede po asfaltových silnicích (dokonce je zpestřen krátkým seběhem). Cíl je poblíž novogotického kostela sv. Markéty, jedné z dominant obce. Její název je právním výrazem doby kdysi minulé, a v souhrnu znamenal: všechna práva novým usedlíkům udělena.
"Vrané, vole!" ... má za sebou patnáctý ročník. Pavel odběhl svůj 161. závod seriálu „pražských kopců“ a jako první překonal hranici dvou tisíc získaných pohárových bodů. Přitom jeho průměr na jeden závod činí 12,48 bodů a průměrně se umístil na 2,64. místě.
Susan je Američanka a manželka pražského radního a zastupitele, „zeleného“ Petra. Mia a Zoe jsou jejich dcery. Když Sjúzn mluví, tak se směje. A taky běhá za spolek Bonbon.
V textu chybějící příjmení:
Sedlák - Fiřt - Novák - Legro - Štěpánek
