Knižní tvorba Jaroslava Foglara
V tomto souboru jsou uvedeny hlavní postavy a skupiny
některých románů Jaroslava Foglara
Doplňující stručný obsah knih je uveden dle bibliografie
ze stránek foglarweb
https://foglarweb.skauting.cz/
Přístav volá
Román původní nazvaný Modrý život Jiřího Dražana napsal Jaroslav Foglar na jaře roku 1934 pro soutěž o nejlepší knihu mládeže vypsanou nakladatelstvím Melantrich. V soutěži (spolu s dalšími dvěma autory) uspěl, a tak se v listopadu 1934 román (nově pojmenovaný jako Přístav volá) stal první knižně vydanou foglarovkou.
V příběhu je patrná inspirace zážitky z autorova života. Vždyť on sám si vydělával na pořízení kola vynášením kbelíků s popelem, půjčováním knížek nebo vypracováním úkolů pro spolužáky. Také okamžiky loučení Jiřího a Ládi prožil Jaroslav Foglar, když se jeho kamarád Jarda Pacovský „Páca“ stěhoval s rodiči do Hradce Králové. Patrně i Přístavní čtvrť bude mít vzor ve staré Praze. V románu je popisována jako čtvrť starodávných, spletitých křivolakých uliček, která je ze tří čtvrtin obtékána řekou. Takový popis docela dobře odpovídá staré, dnes už zmizelé a zčásti zbořené, zástavbě Holešovic.
hodnocení: 1
Stručný obsah knihy
Jiří Dražan se stále snaží prožít nějaké dobrodružství. Nedaří se mu ale najít kamaráda, se kterým by šlo něco zajímavého podnikat. Chlapci z ulice a ze školy se mu zdají obyčejní a trochu pohodlní. Jirka také touží po kole a těžce se na něj vydělává. Když však má pomalu nastřádanou potřebnou částku, musí peníze půjčit strýci na náhradu ztracených peněz v továrně.
Jednou, během toulky městem, dojde Jiří až do Přístavní čtvrti – staré části s nevalnou pověstí obtékané ze tří stran řekou. Připlete se k honičce, při které se jednomu chlapci mrštně podaří uniknout pronásledovatelům. Hned mu přijde na mysl, že s takovým kamarádem by se dalo podniknout ledajaké dobrodružství.
Při další cestě do Přístavní čtvrti Jiří potkává partu, na kterou narazil již během první návštěvy. Připomíná jim onu událost a oni mu sdělí svůj důvod pronásledování. Otec onoho chlapce – Vilemína – údajně může za přeložení tatínků chlapců z továrny na radiopřijímače ve městě do dalekého Machova.
Jiří se připojuje k partě, ale nechce se účastnit všech zlodějských akcí. Parta, zvláště Michal, v tom vidí jeho malou odvahu. Velmi nepříjemným zážitkem pro všechny je nepodařená krádež ve SPORT – KLUBU. Nějaký čas poté Jiří do Přístavní čtvrti nechodí, ale když při další cestě s partou náhodou potká Vilemína, připojí se k ostatním a udeří ho do tváře.
Do Přístavní čtvrti se Jiří vrací po prázdninách, které trávil na venkově mimo město. Potká ho další hrůzný zážitek, kdy si ho spolu s Lexou z party najme zloděj Dvouhlavec na prokopání zdi. Jiří se rozhoduje skoncovat s partou. Naopak znovu vyhledá Láďu Vilemína a naváže s ním přátelství. Napodobuje jeho myšlenku Modrého života – pravidel, podle nichž by měl žít každý správný chlapec. Jejich přátelství je zkoušeno intrikami zlého spolužáka Oty Šperka, ale vše se zdárně vysvětlí. Přesto se cesty obou chlapců nakonec rozdělit musí, neboť Láďa Vilemín se s rodiči stěhuje do Dánska. Jiřímu tak zůstává vzpomínka na věrného kamaráda a také Modrý život.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=66
Hlavní postavy a skupiny
Jiří Dražan +
Tonda Pazderů
Láďa Vilemín +
Ota Šperk
Michalova banda z Přístavní čtvrti -
Michal -
Kočkodan
Lexa
Káros
Mandragora
+ Jiří Dražan
Tajemná Řásnovka
Řásnovka je čtvrť, kde hoši a děvčata hrají nezvyklou hru Fan-Tan. Knihu věnovanou příhodám jednoho čtenářského klubu z oné čtvrti psal Jaroslav Foglar v letech 1949–1952. První knižní vydání však přišlo až po 13 letech od dopsání rukopisu.
1
Stručný obsah knihy
Jindra Sochor se rozhodne k útěku z domova. Vede ho k tomu chování otce i řeči chemikáře o propadnutí. Vydá se elektrikou do neznámých končin města a náhodou z ní vystoupí ve čtvrti s tajemným názvem Řásnovka. Všímá si, že mnoho chlapců a děvčat se věnuje zvláštní hře Fan-Tan. Náhodou zde natrefí na hochy zakládající klub Mladého hlasatele. Projeví zájem o takový klub a je na zkušební dobu přijat. Večer se ještě připlete ke dvěma výrostkům, kteří cosi ukrývají. Je jimi chycen, ale podaří se mu utéct.
Druhého dne Jindra nachází „místo šťastného rozhodnutí“. Nazve tak slepou ulici, kde ho napadne, že dojde za svým třídním Holasem a vše mu vysvětlí. To učiní a Holas situaci doma urovná. Otec však rozhodne, že Jindra musí nechat školy a jít do učení. Ten si proto najde v Řásnovce místo v truhlářské dílně, kde shodou okolností je též učedníkem jakýsi Finťula, ve kterém pozná jednoho z výrostků z nočního střetnutí. Brzy se dozví, že druhý, Lipek, se učí v automechanické dílně a oba si onehdy schovávali části motorky.
Jindra se také plně zapojuje do klubovní činnosti. Záhy však nastane první roztržka, když se hoši pohádají kvůli názvu klubu. Napětí mezi Jindrou a vedoucím Vildou zůstává i během dalších akcí klubu a vrcholí na výpravě, kde hádka skončí odchodem Vildy z klubu. Vedoucím se stává Jindra a klub přijímá název Stráž Řásnovky. Chlapcům se též podaří získat dlouho hledanou klubovnu, a to v podkroví domu, kde bydlí člen klubu Otík.
Při jedné toulce ulicemi hoši zaslechnou volání o pomoc. Zachrání topícího se chlapce Dušana a pomohou tak bezradnému Baldovi. Oba hoši poté posílí řady klubu. Dalšího člena Stráž Řásnovky získá při závodech na dřevěných vozíčkách, které klub uspořádá v jedné zapadlé ulici. Akci však překazí Finťula s Vildou, kteří před závodníka Alexe vjedou s dvoukolákem. Chlapci zraněného dovedou k lékaři a později ho také přijmou do klubu. Alex je na oplátku zavede k sobě domů, kde má velký funkční model železnice. Návštěvu ještě několikrát zopakují, leč poté, co se Balda pokusí ukrást Alexovi budík, klub opustí nejen Balda, ale i Alex a Dušan.
Po Vánocích je klub vypovězen z dosavadní klubovny. Novou se jim podaří nalézt ve stájích u chlapce přezdívaného Koníček, který se po několika schůzkách ke Stráži Řásnovky přidává.
V novinách se objevuje zpráva o Fan-Tanu, ovšem autor hry je v ní uveden nesprávně. Skutečný vynálezce hry, Tonda Menčík, prosí klub o pomoc. Jedna průmyslová firma má totiž zájem Fan-Tan vyrábět a autor od ní obdrží velké peníze. Stráži Řásnovky se podaří získat důkaz – sešit s pravidly Tondy Menčíka, který mu byl ukraden. V novinách je následně otištěna oprava a Tonda tak získává peníze za hru, které věnuje na stavbu nové klubovny.
Hlavní postavy a skupiny
Jindra Sochor +
klub z Řásnovky, později Stráž Řásnovky +
Vilda -
Míra
Ríša
Otík
+ Jindra Sochor
Balda Piskoř
Dušan Nožíř
Alex Dostál
Venda Dvořák - Koníčkář
Tonda Menčík
+3
Finťula Kahoun -
Lipek
Zbynda Rybář
Blanka a klub Pomněnky +
parta Arny Bidmanna -
Jaroslav Hřivnas
Chata v Jezerní kotlině
Román o chlapeckém přátelství zasazený do krásné přírody. Na rozdíl od míst v jiných foglarovkách, v případě Jezerní kotliny je znám její skutečný vzor – lom Amerika na Berounsku. Foglar napsal tento román v průběhu roku 1939, ještě téhož roku Kobes knihu vydal. Příběh byl později také Marko Čermákem zpracován jako komiks.
2
Stručný obsah knihy
Pavel přichází o svého otce boxera, který zemře v průběhu zápasu. Chlapec s maminkou se stěhuje do jejího rodiště Spálených Mlýnů. Místní hoši ho však nepřijímají vlídně, zvláště pak Lojza Rezek. Pavel si proto zvyká na osamělé toulky. Při jedné takové nachází místo, jež nazve Jezerní kotlinou. Během další výpravy zjišťuje, že kotlinu navštěvuje i někdo jiný – Ludva Grygar. Ten mu nakonec nabídne přátelství, a tak začnou podnikat výpravy do Jezerní kotliny společně.
Ludvík je znám svou tlustou knihou, kterou stále nosí při sobě. Později Pavlovi prozradí, že do ní píše vlastní dobrodružný příběh o indiánech. Pavel ho dokonce přistihne oblékat si indiánské roucho – Ludva jen nepíše, ale i sám některé pasáže prožívá.
Ludva také dostane nový nápad – postavit si v Jezerní kotlině chatu z potravinářských bedniček. Hoši se vrhají na jejich sbírání, což nezůstane nepovšimnuto chlapci z Tarantule, kteří již před časem Pavlovi vzkázali, že boj je započat. Pavel náhodou zjistí, kde mají schůzi. Vypraví se tam a zjistí, že skupinu vede Lojza Rezek. Z party neznámých se stanou známí ničemové.
O prázdninách se hoši přestěhují do Jezerní kotliny. Dodělají chatku a užívají si volna. Na podzim se v kotlině objevuje nové kvítí se zvláštní vůní. Aby mohli hoši v oblíbeném místě trávit delší čas, opatří Ludva kolo. Protože přes skály by neprojeli, schovávají ho na půli cesty v jeskyni. Jednou je však ukradeno. Náhodou ale zloděje ve městě spatřil Ludvův kamarád Filip. Kolo tedy získají zpět, přičemž zjistí, že zlodějem byl Lojza Rezek. Filip se nakonec stane problémem v přátelství mezi Ludvou a Pavlem. Ludva upřednostňuje kamarádství s ním a ani do Jezerní kotliny nemá zájem jít. Dokonce kouří. Pavel tedy chodí do Jezerní kotliny sám a náhodou zjistí příběh z dávné minulosti o chlapci Dernetovi, který také chodil do Jezerní kotliny. Po tragické smrti svého kamaráda se však zbláznil.
Pavel se dozvídá, že Ludva je v nemocnici a chce, aby ho navštívil. Vydá se za ním a nachází ho velmi zesláblého. Ludva Pavla prosí, aby mu slíbil, že s ním ještě jednou půjde do Jezerní kotliny. Pavel slibuje, přestože podle lékařů je naděje na přežití minimální. Ludva se však díky své vůli uzdraví a opět začne s Pavlem kamarádit.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=58
Hlavní postavy a skupiny
Pavel Zeman +
Jan Zeman
Ludvík Grygar +
Filip Strnad
Tarantule -
Lojza Rezek -
Halza
+7
Jiří Dernet
(Venda Jílek)
Boj o první místo
Příběh o Petru Solnarovi, chlapci svádějícím boj o první místo nejen v běhu, ale i mezi spolužáky ve třídě, byl poprvé otištěn na pokračování ve Skautu-Junáku v letech 1933–1934. Román následně vyšel knižně celkem v deseti vydáních v nakladatelstvích Kobes, Blahoslav, Blok, Atos a Olympia.
2
Stručný obsah knihy
Petr Solnar se netěší na nový školní rok. Ne však pro učení, ale kvůli spolužákovi Rudovi Lorencovi, kterému se ostatní hoši obdivují. Petr touží po opravdovém kamarádovi, který by Rudu slepě nenásledoval, ale žádného nenachází.
Ke konci října se ve městě koná velká pouť a vystupuje na ní zápasník v černé škrabošce, jenž si říká Umrlčí maska. Hoši zápasení napodobují a jednou tak vyzve Petra k zápasu sám Ruda. Petra porazí, čímž ho zahanbí před ostatními. Záhy se ve třídě objevuje nová „zábava“ – chudý Lanc z Tovární čtvrti nabízí za housku svou tvář k fackování. I Petr ho má jednou udeřit, ale nedokáže to. Když zanedlouho Lanc zemře, je Petr pochválen profesorem, že jako jediný spolužáka netloukl. Následně do třídy přichází nový žák Jiří Cyrin. Petr by s ním rád navázal přátelství, ale když je Cyrin usvědčen z počmárání zdi, zájem ztratí.
Na jaře je vyhlášen běžecký závod Napříč městem, v němž Petr vítězí. Ve škole si všimne plakátku skautů. Rodiče nakonec svolují a Petr se může jít zapsat do oddílu. Je nadšen z junácké činnosti a má pocit, že konečně nalezl to, co tak dlouho hledal ve třídě mezi spolužáky. I tam však mění své chování.
Při volbě výboru třídy se Ruda dopustí podvodu, aby v čele třídy stanul sám. Náhoda však pomůže k odhalení a starostou třídy je zvolen Petr Solnar, kterého si oblíbila většina třídy. Petr tak vítězí i v tomto „boji o první místo“ nad Rudou Lorencem.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=55
Hlavní postavy a skupiny
Třída 3. A
Petr Solnar +
Ruda Lorenc -
Jiřík Danner
Věnceslav Lanc
Robert Kaňka
Dejml
Tužanský
Sojka
Jiří Cyrin
Raban
Oldřich Tobiáš
Dvorecký
...
Junácký oddíl
Sali
Viktor +
...
Dobrodružství v Zemi nikoho
Dobrodružství v Zemi nikoho je foglarovka napsaná i odehrávající se v období 60. let. Čtenáře zavede do pustého kraje, v němž hrdinové příběhu hledají jeskyni obřích trilobitů. Kniha vyšla v pěti vydáních, jednou v Státním nakladatelství technické literatury, v ostatních případech v Olympii.
3
Stručný obsah knihy
Jednoho večera Vláďa Denk náhodou zachytí část podivného rozhovoru vedeného světelnou morseovkou. Vyrozumí z něj, že tajemní vysílatelé mají nějaký problém… O spolupráci nebo pomoc však nestojí. Vláďa s kamarádem Vinckem se rozhodnou dvojici stopovat a přijít tak tajemství na kloub. Přestože nejsou napoprvé úspěšní, dostanou se do zvláštního pustého kraje – Země nikoho.
Na scéně se také objevuje klub Ontario, který náhodou vyfotografoval Vláďu a Vincka u své vývěsky. Ovšem v době, kdy oba měli od rodičů zakázáno spolu mluvit. Vláďa se pokouší fotku od klubu získat, protože jeho otec kolem vývěsky chodí a čte ji, avšak neopatrností prozrazuje Ontariovcům více, než by chtěl. Ti si kladou podmínku a chtějí informace o pátrání v Zemi nikoho.
Při jedné výpravě „tam nahoru“ Vláďa a Vincek přímo narazí na cizí hochy Bóžu a Pepína, kteří jim v bezvýchodné situaci prozradí, že hledají v kraji Jeskyni obřích trilobitů. Následně všichni čtyři chlapci začnou pátrat po jeskyni společně. Vláďa se chce vymanit z područí Ontaria, a proto se spolu s Vinckem do jejich klubovny vloupá a onu nešťastnou fotografii ukradne.
Vláďovy problémy však nekončí. Připlete se k vyloupení obchodu chuligánskou partou Zelených vest. Pomůže policii, avšak Zelené vesty mu slibují odplatu po návratu z vězení. Ontario se též dozví o vloupání do klubovny, v důsledku čehož klub začne Vláďu s kamarády znovu vydírat – chce zasvětit do pátrání v Zemi nikoho. Vincek se rozhodne pro úskok a naoko přistupuje na spolupráci. Jako hlavní cíl výprav do Země nikoho však udává pouze hledání tábořiště na léto.
Spolupráce mezi čtveřicí chlapců a Ontariem se slibně rozvijí až do té chvíle, než Ontariovci najdou ve Vláďově mapě pravý cíl pátrání. Společná výprava do Země nikoho, při níž bylo náhodou objeveno pěkné tábořiště i Jeskyně obřích trilobitů, končí hádkou. K dalšímu střetu dochází i při pokusu o vyzvednutí trilobitů. Do bitky se navíc ještě zapojí Zelené vesty. Najednou však země začne pukat a dva hoši – Pepín a Kája z Ontaria zůstanou na dně vzniklé propasti. Oba se nakonec s Vláďovým přičiněním podaří zachránit a všichni naváží nové přátelství. Dohodnou se, že nález trilobitů pouze ohlásí v muzeu a pracovníci je již vyzvednou sami.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=49
Hlavní postavy a skupiny
Vláďa Denk
Vincek Prokeš
Bóža Bartoň
Pepín
Klub Ontario
Milan Virkl
Jenda Bičík
Strašidýlko
Kája Merhaut
Robert Ház
Pedro a pes Dingo
parta Inky Solimanové +
Zelené vesty -
Kid
Sandy
...
Poklad Černého delfína
Foglarovka Poklad Černého delfína vypráví události prožité hlavními hrdiny Standou a Lojzkem během jednoho roku v turistickém oddílu mládeže. Příběh, inspirovaný skutečnými příhodami z oddílu Jaroslava Foglara, byl napsán v padesátých letech. Knižně poprvé vyšel roku 1966 v nakladatelství Blok.
2
Stručný obsah knihy
Kamarádi Standa a Lojzek hledají každý víkend dobrodružství. Jednou se vypraví z Vinohrad do staré Prahy, kde se stanou svědky noční hry turistického oddílu z Radlic. Rádce Modré družiny je oba pozve na návštěvu do klubovny a Standa s Lojzkem se záhy stanou členy oddílu. Jsou nadšeni pro každou oddílovou činnost a hoši v družině jim slíbí přečíst kroniku. Tu jim má dát kronikář Jindra, jenž se jim však přizná, že ji ztratil při hře na Starém Městě.
Chlapci Jindrovi slíbí, že družině ztrátu kroniky neprozradí a pomohou mu ji nalézt. Jejich pátrání je dlouho neúspěšné, později přichází kronice na stopu, ale plán jejího získání selže. V důsledku tohoto neúspěchu se Standa a Lojzek spolu pohádají. Jejich nevraživost vyvrcholí na Vánoční besídce, po níž se Standa rozhodně přejít z Modré družiny do Žluté. Jindra se následně, po zjištění rozepře mezi kamarády, přiznává ke ztrátě kroniky vůdci Zdeňkovi.
Na jaře oddíl podniká velkou Robinzonádu, na které začne velká hra Poklad Černého delfína. Ta bude pokračovat i na táboře. Standa dále pátrá po kronice na vlastní pěst, a nakonec je úspěšný. Cestou do klubovny potká v elektrice Zdeňka, který si kroniku převezme a přeje si, aby se o jejím nálezu nikomu nezmiňoval.
Jaro se zvolna mění v léto a s ním přichází tábor na Slovensku na Zelené říčce. I tam pokračuje Poklad Černého delfína a při jednom úseku se náhodou potkávají Lojzek a Standa. O samotě si vše vysvětlí a usmíří se.
Tábor končí a s ním i dlouhodobá hra. Každá družina na závěr získává jako ceny dvě nové kroniky. Jen Modrá má místo jedné čisté svou starou, kterou Jindra ztratil. Hoši se nakonec od Zdeňka dozvědí, že díky jejich ztracené kronice vznikne na Starém Městě nový turistický oddíl.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=52
Hlavní postavy a skupiny
Standa Melichar +
Lojzek Nosek
turistický oddíl Radlické jednoty +
Zdeněk
Jenda
Jindra
Béďa Vlasák
Jůlek
Svatík
Ivan
Vláďa
Péťa
Olda
Zbynda
Břetík
Vlastík
Ludva
Vojta
Radek
Gusta
Martin
Slávek
Vráťa
Jiřík
Alda
Ota
Kamil
Borek
Radek
Čenda
Přemík
Ruda
...
+ Standa Melichar
+ Lojzek Nosek
Pepík
Vašek
Jitka Mlejnková +
Jarka Mlejnek a Stepní vlci -
Když Duben přichází
Román Když Duben přichází byl psán počátkem 40. let, poprvé knižně vyšel v nakladatelství Kobes roku 1944. Děj příběhu Jaroslav Foglar umístil do školní třídy, což mu umožnilo v knize vykreslit velkou škálu lidských charakterů. Když Duben přichází (Duben v názvu knihy má symbolizovat věk dospívání chlapců při přirovnání lidského života k jednomu roku) bývá právem označován za nejpropracovanější psychologické dílo mezi foglarovkami.
1
Stručný obsah knihy
Román se odehrává v jedné školní třídě zvané Bedna. Lubor Klement, žák posledního ročníku, je po prázdninách znepokojen chováním chlapců ve třídě. Chtěl by spolužáky opět stmelit, a hlavně získat opravdové kamarády. Rozštěpený kolektiv Bedny tvoří několik skupin – hrubiáni okolo Draňáka, oplzlý Ekrt a jeho nohsledi, Levínova sportovní parta a Klub jedničkářů vytvořený žáky s nejlepším prospěchem. Nade všemi pak vyniká Fanek Jelínek a výrazně stranou stojí Vojtěch Řezina, neoblíbený vyděděnec Bedny.
K chmurné náladě v Bedně přidá i prohraný štafetový závod s paralelní třídou Pekáčem i přesazení spolužáka Řeziny třídním Havlíkem do psanecké lavice kvůli „ztuchlině“. Později se Lubor Řeziny zastane proti křivému obvinění Draňákem, který mu na to dá odpověď pořádným výpraskem. Řezinovi se naskytne možnost oplatit tento skutek, když zachrání topícího se Lubora. Cestou domů oba sblíží zájem o knihy spisovatele Trenta.
Během podzimu navštíví Lubor s Řezinou ilustrátora trentovek, dále podnikají výpravy za staršími knihami, sešity a plakáty do Sekořova nakladatelství. Přesto však Lubor kamarádí s Vojtou jen částečně a hlavně tajně.
V zimě sehrají chlapci z Bedny divadelní hru svého spolužáka Pišvejce. Ta je ovšem napsána a obsazena tak, aby Řezina byl během ní zbit. Ani Lubor již nestojí o kamarádství s Vojtou Řezinou a připojuje se tak k ostatním hochům, kteří se mu jen vysmívají. Ve škole Řezina opět upadá, ze zkoušení má pravidelně pětky a úkoly nedělá vůbec. V zoufalství se pokusí oběsit. Luborovi se podaří získat útržky Řezinova notýsku, ve kterém měl zapsáno něco o všech hoších v Bedně. Náhle zjišťuje, že ho Řezina považoval za čestného chlapce a velmi ho obdivoval. Rozhodne se s ním znovu navázat přátelství, ale tentokrát již opravdové a veřejné.
Nastávají však další změny, Bednu přebírá nový učitel Kovář, který chlapcům slibuje školu, na kterou se budou těšit. Tento svůj slib skutečně splní, což se projeví i ve třídě. Bedna na konci jara se s tou podzimní nedá skoro srovnat. Luborovi s Vojtou se podaří dostat Fanka Jelínka ze spárů Ekrtovců a následně zakládají, podle Řezinova nápadu, Rytíře z Bedny. Postupně se do této skupiny přidávají všichni hoši v Bedně.
Najednou nastává poslední den školy. Lubor je spíše smutný, protože má pocit, že už nikdy více nebude hochem! Nakonec si však spolu s Řezinou a Fankem uvědomí, že jen na nich záleží, zda v mysli budou pořád mladí.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=65
Hlavní postavy a skupiny
Bedna, později také Rytíři z Bedny
Lubor Klement +
Vojta Řezina +
Fanek Jelínek +
Denk
Levín
Draňák -
Ekrt -
Pišvejc-Básnidlo
Bacín
Chalupa
Dohrál
Staněk
Stibral
Hron
Černý
Vranejs
Čermák
Bílek
Krošek
Čírek
Trmal
Jandus
Nosál
Gajdoš
Sochoř
Kalčík
Krákor
Landa
Cejn
Baborovský
Andrle
Mlečka
Kleňha
Žilač
Rysák
Raboch
Frejka
Havlík
Kovář +
Pekáč
Záhada hlavolamu
Záhada hlavolamu je první románový příběh Rychlých šípů a zároveň první díl stínadelské trilogie. Příhody čtenářského klubu se nejprve na stránkách časopisu Mladý hlasatel objevily v podobě kresleného seriálu. Patrně jejich velká popularita vedla Jaroslava Foglara k napsání Rychlých šípů také v próze. Román však nebyl pouhou jinou podobou příběhů obrázkového seriálu. K příhodám populárního čtenářského klubu Foglar přidal neméně zajímavé téma tajemné městské čtvrti Stínadel, Vontů a převratného vynálezu.
1
Stručný obsah knihy
Příběh nás zavádí na Druhou stranu – do čtvrti, kde bydlí Rychlé šípy. Mezi Druhostraníky se šíří zvěst, že se opět objevil ježek v kleci. Nejedná se o žádné zvíře, ale kovový hlavolam, který je symbolem chlapců ze sousedních Stínadel. Záhy se prokáže, že ježka v kleci pouze někdo nakreslil křídou na zeď. Rychlé šípy se však rozhodnou, že podrobně zmapují historii hlavolamu. Při pátrání náhodou potkají bývalého kostelníka od sv. Jakuba ve Stínadlech, který znal původního majitele ježka – zámečnického učedníka Jana Tleskače.
Rychlé šípy směřují své další pátrání přímo do Stínadel, kde prozkoumají svatojakubský kostel, v jehož zvonici se jim podaří nalézt Tleskačův deník. Kvůli své předchozí neopatrnosti jsou prozrazeni a místní chlapci – Vontové – je začnou pronásledovat. Z kostela se Rychlým šípům nakonec podaří uniknout podzemní hřbitovní chodbou.
Do Stínadel se Rychlé šípy ještě několikrát vydají. Navštíví Tleskačovu kůlnu, v kostele sv. Jakuba následně vyzvednou chybějící část deníku. V té naleznou návod na vyjmutí ježka z klece a také se dozví, že uvnitř ježka je ukryt plán vynálezu – létajícího kola.
Chlapci též proniknou na zasedání Vontské rady. Na ní uslyší, že brzy proběhne volba nového Velkého Vonta. Kandidáti jsou dva – Losna a Mažňák. Náhodou se jim podaří zachránit Losnu pronásledovaného Mažňákovci. Uzavřou s ním dohodu, že mu dopomohou k vítězství – naučí ho, jak vyjmout ježka z klece. Na oplátku Losna po volbě Rychlým šípům hlavolam zapůjčí.
V závěru příběhu nastává samotná volba. Přestože zvítězí Losna, hlavolamu se náhle zmocní Mažňákův otec – dávný zámečnický mistr Jana Tleskače, který s ním prchá hřbitovní chodbou. Tam však uklouzne a spadne do stoky, kde hlavolam upustí. Důsledek toho činu je nejen ztráta Tleskačova vynálezu, ale i rozpad celé Vontské organizace.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=62
Hlavní postavy a skupiny
Rychlé šípy +
Mirek Dušín
Jarka Metelka
Jindra Hojer
Červenáček
Rychlonožka
Tonda Plíhal a Dvorečtí
Bratrstvo Kočičí pracky
Dlouhé Bidlo
Štětináč
Bohouš
kostelník od svatého Jakuba
(Vojtěch Vont)
(Jan Tleskač)
Tonča Sedlářová
Otakar Losna +
Štěpán Mažňák
tajemný Em (Mažňák) -
Stínadla se bouří
Druhý díl příběhů ze Stínadel psal Jaroslav Foglar v období svého působení v redakci časopisu Vpřed v letech 1946-1947. První knižní vydání ale přišlo po více než dvaceti letech – roku 1970 – v nakladatelství Olympia. Ve stejném roce byla Stínadla se bouří poprvé vydána i jako komiks.
2
Stručný obsah knihy
Po rozpadu vontské organizace zapříčiněném ztrátou odznaku Velkého Vonta Stínadla opět ožívají. Příčinu rozruchu se snaží zjistit i Jiří Rymáň z Druhé Strany, avšak je Vonty lapen. Rychlé šípy se vydávají na jeho záchranu, která se zdaří, leč Mirek a Jindra jsou při cestě domů zajati. Lstí se jim podaří uniknout, a přitom ještě zjistí, že jakýsi Hačiřík našel ztraceného ježka v kleci.
Při dalším pátrání se hoši poznají s klubem Rezatých klíčů, do kterého patřil i Emil Hačiřík. Rychlé šípy dále prozkoumají svatyni Uctívačů ginga, kde v místnůstce za čtyřmi zámky objeví vzkaz, že kdosi něco zakopal na Červených schodech. Při opouštění svatyně se Rychlým šípům ukáže postava v masce, Široko, držící ježka v kleci. Přes veškeré úsilí se ho chlapcům nepodaří chytit.
Po několika dnech se Rychlé šípy vypraví na Červené schody, kde naleznou první vontskou kroniku. Rezaté klíče ji chtějí vydat, Rychlým šípům se ale podaří uniknout tunelem Černé vody, kde náhodou potkají svého starého známého Vonta Losnu. Ten jim sdělí, že sám již o Velké Vontství usilovat nebude, ale chce dopomoci k jeho zisku své skupině.
Rychlé šípy však potkává smůla, neboť pro údajnou Mirkovu zradu, kterou zapříčiní jeho dvojník ve Stínadlech, se klub málem rozpadne. V nastalém zmatku se také v uličkách ztratí klubovní pes Bublina. Drží ho právě dvojník Mirka Dušína – Mirek Daneš a za jeho vydání chce první vontskou kroniku. Rychlé šípy sice připraví za pomoci Losnovy skupiny Vontů, Žlutého květu, plán na osvobození, ale ten selže a Daneš psa „zabije“.
Rychlé šípy se účastní honu na Široka, který uspořádají Uctívači ginga. Široko se při útěku zraní a na místě ho zastihnou jen Rychlé šípy. Pomohou mu a on jim předá ježka v kleci pro náčelníka Žlutého květu Vláďu Dratuše. Ten ve volbách přesvědčivě vítězí a ve Stínadlech nastává mír a klid.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=61
Hlavní postavy a skupiny
Rychlé šípy +
Mirek Dušín
Jarka Metelka
Jindra Hojer
Červenáček
Rychlonožka
a pes Bublina
Jirka Rymáň
„Usměvavý“ - dlouhý v přilbě
parta Tondy Plíhala ze Dvorců
Dabinelovci -
Štěpán Mažňák a Uctívačí Ginga -
Vláďa Dratuš a Žlutý květ +
Rezavé klíče
Fred
Ryška
Křivák
(Emil Hačiřík)
Široko
(Vojtěch Vont)
(Robert Komour)
Otakar Losna
Mirek Daneš -
Tajemství Velkého Vonta
Tajemství Velkého Vonta je třetím dílem stínadelské trilogie. Kniha byla psána s odstupem několika desítek let od předchozích dílů a vydána byla až v devadesátých letech. Později byl román také zpracován do podoby kresleného seriálu.
2
Stručný obsah knihy
Po návratu z jedné podzimní výpravy Rychlé šípy před svou klubovnou potkají Otakara Losnu, který jim sděluje, že Velký Vont Vláďa Dratuš má nějaké problémy, o kterých však nechce mluvit. Ještě horším zjištěním však je skutečnost, že Vláďa nemá ježka v kleci – odznak Velkých Vontů.
Rychlé šípy se následně pouští do pátrání. Tou dobou již Sběrač, časopis vydávaný partou Tondy Plíhala, přináší informace o důležitém Vontovi, který se jmenuje Brejlovec. Jak se později ukáže, Sběrač jméno zkomolil a ve skutečnosti zní Rejholec. Rychlé šípy jsou však při své cestě Stínadly zajaty Vonty ze skupiny Dabinelovců. Ti je nechávají zavřené v opuštěném dvoře jednoho domu přes noc. Jeden Vont jim však poradí možnosti úniku pomocí okna. Rychlé šípy navíc v pobořeném domě naleznou zásoby papíru, které si odnesou na tisk svého časopisu TAM-TAM.
Rychlé šípy dále pátrají po Rejholci. Při cestě do Stínadel si povšimnou, že parta Tondy Plíhala a Bratrstvo Kočičí pracky míří opět za Dabinelem. Vyslechnou je a zjistí, že Dabinel jim zadal za úkol porazit strom gingo ve svatyni Uctívačů. Tuto informaci záhy uplatní při setkání s Rejholcem, který jim na oplátku vylíčí, co se stalo na oné schůzce Žlutého květu, od níž je Vláďa Dratuš tak sklíčený. Samotný Velký Vont ale o pomoc Rychlých šípů nestojí. Ti se spolu s Losnou ale nehodlají vzdát. Když zjistí, že Rejholec drží ježka v kleci, pokusí se mu ho ukořistit, což se však kvůli zásahu dívčího klubu Amazonek nezdaří.
Dalším pátráním se dostanou do polorozpadlého domu nazývaného Kocouří hrádek. Na jeho půdě přebývá hoch zvaný Cizinec, který utekl z dětského domova. Při svých potulkách po starém domě objevil dopis, který viní otce Vládi Dratuše ze zabití kamaráda. Za svou mlčenlivost chce ježka v kleci, aby ho mohl začít vyrábět ve velkém. Vláďa se zapůjčením hlavolamu souhlasil, ale Rychlé šípy s Losnou se obávají, aby s ním Cizinec nezmizel navždy. Při jedné návštěvě Kocouřího hrádku se jim podaří ježka, i papíru vinícího otce Vládi, zmocnit. Oboje následně vrací Dratušovi, který se však vzdává Velkého Vontství a na jeho místo usedá Otakar Losna.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=60
Hlavní postavy a skupiny
Rychlé šípy +
Mirek Dušín
Jarka Metelka
Jindra Hojer
Červenáček
Rychlonožka
a pes Kuliferda
Žlutý květ +
Vláďa Dratuš
Otakar Losna
...
Bratrstvo Kočičí pracky
Dlouhé Bidlo
Štětináč
Bohouš
Dvorečáci
Tonda Plíhal
Jínek
Jarda Koutník
...
Dabinelovci -
Vít Dabinel
Vyklif
Olín
Slůně
Brouk
...
parta Mirka Daneše
Rudla Šaflíř
Alžbětina Prknářová, zvaná Haha-Bimbi
Amazonky
Venda Rejholec
Cizinec
(Vrána)
(Vilda Mareš)
(Kerhát)
(Karel Dymorák-Dymour)
Jiří Dratuš
Hoši od Bobří řeky
Hoši od Bobří řeky jsou jeden z nejslavnějších románů Jaroslava Foglara. Příběh nejprve vycházel na pokračování v příloze Českého slova v roce 1934, knižně byl poprvé otištěn nakladatelem Kobesem o tři roky později. V průběhu dalších let dosáhl román mezi foglarovkami rekordního počtu 18 knižních vydání. U příležitosti 100. výročí narození autora byl též vydán jako kreslený seriál.
2
Stručný obsah knihy
Příběh nás zavádí do Staré čtvrti, v níž žijí kamarádi Jirka a Vilík. V pátek 13. března se oba vrací ze školy a při cestě jsou napadení chlapci z Nové čtvrti. Jirka se s jedním z nich popere o míč.
Když se toho dne odpoledne potulují po ulici, osloví je mladý muž, který jim naznačuje, že s ním by mohli zažít daleko větší dobrodružství než pouliční rvačky. Tento muž, který se představí jako Rikitan, se s nimi ještě několikrát potkává. Během odpoledne hrají zajímavé hry, ale hoši chtějí také jít v neděli někam na celý den. To jim Rikitan posléze přislíbí, ale chce, aby přivedli s sebou další dobré kamarády. Jiřík s Vilíkem se domluví asi na šesti hoších, ale v neděli se jich na místo srazu dostaví rovnou dvanáct.
Chlapci podniknou svou první výpravu zpestřenou mnoha Rikitanovými hrami. Ke konci výpravy se spustí do temné rokle. Zde uzavřou smlouvu svého přátelství, kterou na místě zakopají a místo nazvou Roklí úmluvy. Tak vzniká jejich společenství. V týdnu se schází k setkáním ve městě a v neděli se vydávají na výpravy za město. Při jedné schůzce jim Rikitan vypráví příhodu o chlapci Royovi, podle níž pojmenují své sdružení Hoši od Bobří řeky. Aby dokázali, že jsou znalí a schopní jako Roy, vymyslí Rikitan zkoušky (nazvané bobříky), které hoši plní po celý rok.
S blížícími se prázdninami se chlapci snaží zjistit, jaké má Rikitan plány. Ten jim nakonec oznámí, že zařídil možnost tábořit celé prázdniny na místě nazvaném, podle legendy o Royovi, Sluneční zátoka. Na tábořiště se vydávají hned se začátkem léta. Na místě zažívají mnohá dobrodružství, loví bobříky a také se potýkají s tajemnou Zelenou příšerou, ve které nakonec odhalí Rikitana. Několika hochům se podaří na táboře splnit podmínky všech bobříků. S koncem prázdnin se chlapci vrací do města. I ve školním roce však pokračují v pravidelné činnosti, a dokonce získají novou hezčí klubovnu v domě U Modrého hroznu.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=67
Hlavní postavy a skupiny
Strach nad Bobří řekou
Strach nad Bobří řekou je pokračováním slavného Foglarova románu Hoši od Bobří řeky. Děj obou knih na sebe těsně časově navazuje, mezi prvním vydáním jednotlivých dílů však uběhlo přibližně čtvrt století. I tento příběh byl inspirován bohatou činností Foglarova oddílu. Určitou neobvyklostí však je zasazení příběhu do konkrétního historického období, v tomto případě Protektorátu Čechy a Morava.
3
Stručný obsah knihy
Strach nad Bobří řekou pokračuje tam, kde skončil příběh prvního dílů, Hochů od Bobří řeky, tedy v Rokli úmluvy. Změnila se však doba a různé spolky jsou zakazovány. Přesto, nebo právě proto, že osud sdružení je nejistý, představuje Rikitan novou třináctku zkoušek – bobříků.
Přes všechny úřední zákazy Hoši pokračují v činnosti, schází se, chodí na výpravy a loví bobříky. Bohužel správce domu U Modrého hroznu je vypoví z klubovny. Hledají po celé Staré čtvrti novou, až jednou se jim podaří najít a získat pro své potřeby místo ve Strašidelné věži. Při stěhování do věže však Jirka a Vilík přijdou o své židličky. Další nehoda potká chlapce, když někdo neznámý položí svíčku na trámy ve věži a ta začne hořet. Naštěstí se ji povede včas uhasit. Zloději židliček mezitím dávají Jirkovi a Vilíkovi ultimátum – vrátí je, když jim hoši řeknou, kde je Sluneční zátoka. Mirkovi se však podaří zjistit, kde jsou ukryty, a tak se pro ně společně s Jirkou a Vilíkem vypraví. Židličky úspěšně vynesou, ale s hrůzou zjišťují, že v onom domě bydlí Udavač – postrach města, který udává lidi Nepříteli.
Ani klubovna ve věži však dlouho nevydrží, Rikitan musí odevzdat klíče a věž je zapečetěna. Najde však nové místo v zapadlém hostinci, kde si chlapci uspořádají Vánoční besídku. Ve věži však zůstaly stany a kroniky sdružení. Stopař, Jirka a Vilík se pro ně vypraví a podaří se jim vše nepozorovaně odnést.
V létě se chlapci brzy ráno vytrácí ze Staré čtvrti a na celé prázdniny zmizí do Sluneční zátoky. Zde opět loví bobříky a hrají zajímavé hry. Při jednom nákupu jim však prodavačky řeknou, že se po nich někdo ptal. Byli to Přístavní povaleči. Naštěstí se před nimi podařilo vše utajit. S koncem prázdnin se hoši vrací zpět do města.
V knize je stručně popsán další rok jejich činnosti. Probíhá podobně jako předešlý, ve stejné nejistotě. Na konci roku hoši jedou již potřetí do Sluneční zátoky. Tentokrát je nesledují Přístavní povaleči, ale někdo horší – Udavač. Ani jemu se však nepodaří jejich tábořiště objevit. Tak prožívají další dny svého tábora a v závěru zazní krásné Rikitanovo proroctví.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=59
Hlavní postavy a skupiny
Pod junáckou vlajkou
Román ze skautského prostředí Pod junáckou vlajkou byl poprvé vydán roku 1940 nakladatelstvím Kobes. Přestože bylo v poválečné době připravováno nové vydání románu s pozměněným názvem Pod vlajkou Devadesátky, k jeho realizaci nakonec nedošlo a druhé knižní vydání tak vzniklo až koncem šedesátých let v nakladatelství Olympia, jež později knihu otiskovalo i v rámci edice Sebraných spisů Jaroslava Foglara v letech devadesátých.
2
Stručný obsah knihy
Mirek Trojan ve snaze zavděčit se kamarádům v partě a zejména jejímu vedoucímu Ondrovi se rozhodne, že opatří stan. Jeho plánem je vstoupit naoko k junákům a při vhodné příležitosti stan ukrást. Záhy se proto přidá do řad devadesátého oddílu, kde ho hned z počátku zaujme příjemné kamarádské prostředí.
Nějaký čas ještě váhá mezi partou a oddílem, přemýšlí, kde může vyniknout více. Nakonec je stržen pestrou oddílovou činností a na partu a slib, který ji dal, brzy zapomíná. Ne ovšem Ondra, jenž nejenže Mirka zbije, ale před Vánoci zašle vůdci Devadesátky Tapinovi zprávu, že mají mezi sebou zloděje. Záhy také přinutí napsat Mirka doznání, proč chtěl vstoupit do skautského oddílu. Ondra dočasně slibuje mlčenlivost, ale do prvního dubna musí dostat stan, jinak Mirkův úpis poputuje do Devadesátky.
Mirek se mezitím plně zapojuje do činnosti oddílu, prožívá v něm krásné okamžiky a po Vánocích je přijat za právoplatného člena, neboť ve zkušební lhůtě obstál. S přicházejícím jarem však opět roste Mirkův strach. Vypraví se proto za Ondrou ve snaze ukončit toto jeho vydírání. Ten se však při gestikulaci zraní a je odvezen do nemocnice. Prvního dubna tak nikdo po Mirkovi stan nežádá…
O prázdninách jede Mirek s oddílem na tábor k Vydří říčce. Jednoho dne náhodou zjistí, že nedaleko tábora pobývá Ondra, který si opět přišel pro stan. Mirek je zdrcen, za několik dní by měl skládat junácký slib – nyní má však obavy, že bude z oddílu vyloučen. Nakonec se svěřuje Tapinovi s úmyslem, se kterým do oddílu přišel. Ten nejenže plánovaný slib nezruší, ale vydá se za Ondrou říci mu, že jeho čekání na stan je zbytečné a úpis bezcenný. Mirkovu radost tak kalí jen podivná nálada jeho nejlepšího kamaráda Jiřího, který nakonec po táboře z Devadesátky odchází.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=64
Hlavní postavy a skupiny
Mirek Trojan +
Ondra -
Joska Fajfrů
Přemík
Hortyna
Devadesátka - 90. oddíl Junáka +
Tapin
Simba
Bedík
Gam
Venda Sedláček
Kink
Jiří
Jarda Hvozdů
Gaučík
Prášek
Mýval
Vláďa
Julek
Juris
Toník
Boja
Rudla
Zdeněk
Ríša
Karmínek
Miky
Světýlko
Bumbi
Norek
Kokrháč-Kokr
Víťa
Grizzly
Lumpík
Kiwi
Máček-Mlaskadlo
Bručoun
Žluťásek
+ Mirek Trojan
(Láďa Velebilů)
(Zbynda Sedláček-Skukům)
Devadesátka pokračuje
Devadesátka pokračuje dějově navazuje na knihu Pod junáckou vlajkou a přináší tak nové osudy Mirka Trojana i 90. oddílu. Román byl psán v poválečném období na pokračování pro časopis Junák, resp. Vpřed. Knižně poprvé vyšel roku 1969 v nakladatelství Olympia.
2
Stručný obsah knihy
Po prázdninách se opět začíná rozvíjet oddílový život. Avšak Jiří, nejlepší kamarád Mirka Trojana, již mezi ostatní nepřichází.
Mirka znovu vyhledá Ondra, který dosud drží jeho úpis o úmyslu ukrást v oddíle stan. Tentokrát hrozí tím, že jej předá Mirkovu otci. Za mlčenlivost chce, aby Mirek zajistil pro Josku místo učedníka u strýce ve zlatnictví a zaručil se za něj. Kdyby se pak něco ztratilo… Mirek se rozhodne, že se pokusí oslabit Ondrův vliv a pozve své dávné kamarády z party Josku a Přemíka do Devadesátky. Podaří se mu také s pomocí Josky získat z Ondrovy skrýše svůj úpis.
Po odchodu několika chlapců z Liščí družiny z Devadesátky se Mirek stane jejím rádcem. Nedlouho poté se do oddílu také vrací Jiří. Při oddílové vycházce na památná místa, kde bydlel legendární Láďa Velebil, ale Mirek zjišťuje, že Jiří kamarádí jen s Joskou a o přátelství s ním již nejeví zájem. Jejich vztah však není jedinou trhlinou na kráse Devadesátky. Pohoda loňského roku zdá se býti minulostí.
Mirek je ze stavu v oddíle znechucen a uvažuje o odchodu. Jeho zájem, podobně jako ostatních chlapců, však poutá stále dlouhodobá hra na motivy dávného dobyvatele Mexika Alvareze, která na táboře vrcholí. Napjaté vztahy mezi táborníky se snaží řešit Bratrstvo nápravy, do kterého je Mirek pozván. Tvoří ho chlapci, kteří by v Devadesátce opět rádi viděli loňskou pohodovou atmosféru.
Ke konci tábora Mirek zjistí, že se Joska a Jiří tajně stýkají s Ondrou, jenž jim dokonce pomohl získat informaci k jednomu úseku Alvareze. Družina Lišek ho pak vyhrála podvodem. Mirek jejich jednání považuje za zradu, ale Tapinovi nic nehlásí. Joska a Jiří se nabízejí, že se pokusí v poslední etapě hry získat, teď již poctivě, vítězství pro Lišky. Mirek nakonec oběma odpouští a všichni tři, již usmíření, vykračují do dalšího roku v Devadesátce.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=63
Hlavní postavy a skupiny
Devadesátka - 90. oddíl Junáka +
Tapin
Simba
Bedík
Gam
Venda Sedláček
Kink
Jiří
Jarda Hvozdů
Gaučík
Prášek
Mýval
Vláďa
Julek
Juris
Toník
Boja
Rudla
Zdeněk
Mirek Trojan +
Ríša
Karmínek
Miky
Světýlko
Bumbi
Norek
Kokrháč-Kokr
Víťa
Grizzly
Lumpík
Kiwi
Máček-Mlaskadlo
Bručoun
Žluťásek
(Láďa Velebilů)
(Zbynda Sedláček-Skukům)
Ondra -
Joska Fajfrů
Přemík
Hortyna
Historie Svorné sedmy
Historie Svorné sedmy, příběh dětí z domu na předměstí, byla Jaroslavem Foglarem napsána roku 1938. Nejprve byla otiskována ve Slovíčku, následovalo první knižní vydání u Kobese roku 1940. Další vydání přišla až po roce 1990 v nakladatelstvích Atos a Olympia.
Historie Svorné sedmy je v určitém smyslu neobvyklá foglarovka, neboť mezi sedmi hlavními hrdiny příběhu jsou tři děvčata. V žádné jiné Foglarově knize dívky s tak velkou rolí nenajdeme. Děti v tomto příběhu nejsou členové žádného oddílu (ke skautům vstupují až v závěru příběhu) ani klubu, nejde ani o školní třídu. Parta dětí z jednoho domu také není typická skupina, se kterou by Foglar literárně pracoval.
4
Stručný obsah knihy
Úvod příběhu zavede čtenáře do domu „U grošáka“ na předměstí. Brzy se také setkáme s jeho dětskými obyvateli, kteří jsou postiženi vyhláškou správce domu zakazující jejich jakékoli hry a skotačení. Čtyři chlapci (Pavel, Jára, Otě Kotě, Cikáda) a tři dívky (Jiřka, Lenka a Martina) zakládají tajný spolek Svorná sedma a na místo chodeb a pavlačí začínají svůj volný čas trávit na Pavlem navrženém tábořišti, které nazvou Daleký palouk. Místo postupně zvelebují, postaví si stan, z hlíny kamna a seženou všelijaké nádobí na vaření.
Nezvyklý klid v domě „U grošáka“ však vzbudí podezření dospělých. Zvláště místní drbna Skorkovská se snaží za každou cenu zjistit, kam děti chodí. Nestydí se poslouchat za dveřmi a způsobí tak Svorné sedmě další trampoty, neboť rodiče zakážou Pavlovi, aby si kamarády vodil do pokoje. Hledá tak nový způsob komunikace, který vyústí ve zbudování telegrafní sítě.
Na jaře se Svorná sedma opět vypraví na Daleký palouk. Rozhodnou se tam postavit koupaliště. Při jedné další výpravě však narazí na palouku na neznámé hochy a zjistí také, že všechno jejich dílo je zničeno. Dozví se smutnou zprávu, že otec jednoho z chlapců koupil pozemek a bude zde stavět domek. Vrací se domů a přitom spatří, že „U grošáka“ hoří. Zavolají hasiče a pomohou s hašením. Dostane se jim pochvaly od správce domu a také nabídky vstupu do skautských oddílů. Tu přijmou a vymění cesty na Daleký palouk za činnost v oddíle.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=54
Hlavní postavy a skupiny
Tábor smůly
Tábor smůly je kniha plná legračních povídek. Jsou zde příběhy hochů ze skautského oddílu, ale i Jestřábovy zážitky z dětství. Dočteme se tedy o dědečkově kufru, táborových kamnech, o cestě do Švýcar, o strágule, ale i jiné veselé či hrůzostrašné příběhy.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=57
Nováček Bubáček píše deník
Nováček Bubáček píše deník je kniha malého rozsahu, kterou tvoří humorné historky z prostředí skautského tábora. Samostatné knižní vydání existuje jen jedno od nakladatelství Šebek a Pospíšil z roku 1990, v Olympii bylo toto dílo vydáváno spolu s románem Historie Svorné sedmy v jednom svazku.
Stručný obsah knihy
Hlavním hrdinou a vypravěčem humorných příběhů je tlouštík a skautský nováček Vodomil přezdívaný Bubáček. Je to vyložený smolař a svými lapáliemi především obveseluje ostatní hochy na táboře. Tyto příběhy si pečlivě zapisuje do svého táborového deníku. Charakterem historek se kniha podobá známějšímu a rozsáhlejšímu Táboru Smůly.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=53
Kronika Ztracené stopy
Kronika Ztracené stopy je knihou bez souvislého příběhu. Obsahuje různé rady a náměty pro činnost klubů, družin nebo oddílů, které jsou volně pospojované coby zápisy fiktivní klubovní kroniky. Text je rozdělen do dvanácti větších celků, které pokrývají jednotlivé měsíce kalendářního roku od září do srpna.
V době svého vzniku byla Kronika Ztracené stopy atypickou mezi ostatními foglarovkami – romány. Svým charakterem se spíše podobá příručkám, jako je Náš oddíl, nebo později sestavený soubor Z Bobří hráze.
Ač tato kniha patří k méně známému dílu Jaroslava Foglara, úvodní slova v ní uvedená jsou naopak legendární, proslavená a nalezli bychom je v mnohém deníku nebo kronice:
Pojď se mnou tam, kde je nebe vysoké a modré a kde oblaka bílá rychleji, než kde jinde plují. Slyšíš tu píseň větrů v korunách borovic? Slyšíš tu píseň dálek závratných? Tiše a velebě šumí hlavy stromů. Záře slunce červenavá stéká po jejich rozpukaných kmenech a vůně pryskyřice tě omámí. A večer oheň táborový tam do tmy pak zasvítí a vyvolá v tobě pocity, které otřesou tvou duší.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=51
Náš oddíl
Náš oddíl je vedle Kroniky Ztracené stopy další knihou-příručkou sestavenou Jaroslavem Foglarem. Na počátku je fiktivní (?) dopis Přemka a Jirky, členů skautského oddílu, kteří byli na návštěvě ve Dvojce. Tam je zaujaly hry, aktivity a organizace oddílu vůbec, a proto prosí kamaráda Slávka, aby jim vše podrobně popsal. V dalších kapitolách jsou již popsány metody vedení oddílu sestavené z mnohaletých zkušeností Jaroslava Foglara.
Zkušenosti s vedením Dvojky začal Jestřáb sepisovat v šedesátých letech. Příručka si dávala za cíl pomoci ostatním, méně zkušeným, vedoucím (pionýrských) oddílů. Zároveň se tak zajišťoval proti případnému zcizení svých nápadů.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=50
Modrá rokle
Modrá rokle je mezi foglarovkami určitým unikátem, neboť se jedná o román vytvořený na základě třech původních kreslených seriálů – Modrá rokle, Ztracený kamarád a Jeskyně Saturn. Existují sice i další Foglarovy knihy v podobě kresleného seriály, avšak ten byl ve všech ostatních případech vytvořen až dodatečně.
Stručný obsah knihy
Třináctiletý Denny Santar se pilně připravuje na mistrovství mládeže v krasobruslení a je si téměř jist vítězstvím. Od spolužáků se dozví o chlapci, který by ho mohl porazit. Při výpravě za možným konkurentem se však Denny připlete do sporu jednoho menšího hocha s dvěma hromotluky, což se mu záhy stane osudným, neboť na kluzišti je jimi napaden a končí tak v nemocnici.
Po uzdravení se Denny opět elektrikou linky 38 vrací na ono místo. Dílem náhody vystoupí o několik stanic dříve a za mírně dramatických okolností se seznámí s klubem Saturn, ke kterému se se zájmem připojí.
Při následující sobotní výpravě se Denny s hochy z klubu vydá do podivného kraje zvaného Modrá rokle. V tajuplném podzemí pátrají po dvojici chlapců, kteří v místě těží modrou hlínu, a jak se později ukáže, též z ní staví model města.
Po vytěžení ložiska hlíny se Olda a Mínek připojují k Saturnu a společně objeví nádherný kout přírody – Modré jezírko uprostřed lomů. V jeho okolí chlapci naleznou starý člun a kroniku klubu Odvážná srdce. Objev Saturnovce vede k pořízení vlastních člunů, na nichž podnikají výzkumné plavby po jezírku.
Neočekávaně se též hoši seznamují s Viktorem, autorem kroniky Odvážných srdcí, jenž marně hledá svého kamaráda Elviho a má obavy, zda se v jezeře neutopil. Klub Saturn mu ve městě pomůže s pátráním, které je nakonec úspěšné.
Těsně před prázdninami učiní hoši ze Saturnu významný objev, kdy nedaleko Modrého jezírka naleznou významný krasový útvar. Speleologové ho na jejich počest nazvou Jeskyní Saturn.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=48
Jestřábe, vypravuj...
Kniha Jestřábe, vypravuj... je sborník povídek Jaroslava Foglara, který byl vydán v rámci edice Sebraných spisů JF. V tomto článku se nejprve podíváme samostatně na Foglarovu povídkovou tvorbu a následně i na souborná vydání těchto drobných literárních děl.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=47
Život v poklusu
Život v poklusu je Jestřábovo autobiografické dílo, ve kterém zachytil mnohé okamžiky ze svého pestrého života. Popisuje příhody z dětství a mládí, působení ve skautském oddíle i spisovatelskou činnost.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=46
1
Kroniky Hochů od Bobří řeky
Kroniky Hochů od Bobří řeky jsou výběrem skutečných zážitků ze skutečných kronik pražské Dvojky. V prvním díle je popsán celý skautský rok, v druhém tábory. Nic není vymyšleno, a naopak mnohé bylo použito v jiných knihách. Knihy však nejsou primárně návodem k činnosti jako například Náš oddíl nebo Kronika Ztracené stopy. Přesto však prožité příběhy mohou posloužit jako inspirace.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=45
Z Bobří hráze
Titul Z Bobří hráze ze Sebraných spisů Jaroslava Foglara je jeden ze sborníků, jenž byl sestaven z neknižní tvorby Jestřába. Obsahuje různé návody z oblasti táboření, zálesáctví a skautské praxe, které byly původně publikovány v různých rubrikách časopisecky.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=40
Hry Jaroslava Foglara
Hry Jaroslava Foglara jsou jednou z příruček mezi foglarovkami. Jedná se o sborník her, které byly roztroušeny v Jestřábově díle, anebo které vymyslel pro svůj oddíl.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=41
Tábor Zelené příšery
Tábor Zelené příšery je další kniha, která mapuje Foglarovy zápisy v oddílových kronikách. Zaměřuje se však na jeho ranou tvorbu v této oblasti, tedy roky 1924 až 1929.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=42
Tábor ve Sluneční zátoce
Tábor ve Sluneční zátoce je posledním svazkem edice Sebrané spisy Jaroslava Foglara. Publikace sestavená Václavem Noskem byla poprvé vydána roku 2007 u příležitosti 100. výročí narození Jaroslava Foglara. Je tvořena třemi částmi, v první je libreto divadelní hry Tábor ve Sluneční zátoce, která dala jméno celému souboru. Prostřední část obsahuje přehled Jestřábových táborů a v závěrečné je uveřejněna oddílová příručka Tábornická moudrost, aneb Tábor – podnik pro celé muže.
https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=43
Rychlé šípy a Stínadla - chronologie
ca 1880 ve Stínadlech narozen "Em" Mažňák, budoucí zámečnický mistr
1889 nebo 1890 narozen budoucí Jan Tleskač
1891 nebo 1892 Tleskač nalezen ráno na ulici ve Stínadlech; má jen šaty a u sebe ježka v kleci; je umístěn do sirotčince a dáno mu jméno
1896 ježek v kleci poprvé patentován - v USA
září (?) 1903 nebo 1904 Tleskač předán zámečníku "Em" Mažňákovi (v té době už ženatému) do pěstounské péče a do učení; časem si začíná vydělávat zvoněním v kostele sv. Jakuba a v kůlně na dvoře domu v Klempířské ulici si zařizuje osobní dílnu
září 1905 Tleskač začíná konstruovat létající kolo
18. října 1905 (středa) Tleskač provádí úspěšný, byť havárií končící zkušební let
21. října 1905 (sobota) Tleskač je "Em" Mažňákem zavražděn
snad 1907/1908 (jaro) po dramatických událostech kolem smrti Roberta (Berta) Komoura založena vontská organizace v čele s prvním Velkým Vontem, Vojtěchem Vontem
ca 1912 během boje o vedení Stínadel při pronásledování mizí (a umírá) Vont Karel "Dymour" Dymorák; policie nic nezjistí, ale na Stínadlech padá podezření na skupinu kolem Vildy Mareše, Vrány a Kerháta, držící momentálně vontský archiv včetně kroniky; Vrána písemnosti zakopává na Červených schodech; po uklidnění situace založena druhá kronika
1924 v Mydlářské ulici na Stínadlech narozen Štěpán Mažňák
1925 na Druhé straně narozeni Miroslav (Mirek) Dušín, syn úředníka, a (jen o několik měsíců později) Jaroslav (Jarka) Metelka
1926 v jiném městě narozen Jindřich (Jindra) Hojer; živou předlohou postavy byl pozdější chemik Ing. Jindřich Hojer (nar. 1923 nebo 1924); na Stínadlech narozen Vladimír (Vláďa) Dratuš
mezi 1. a 12. říjnem 1927 na Druhé straně narozen Rychlonožka, syn nádražního posunovače
říjen/listopad 1927 na Druhé straně narozen Červenáček, syn malíře; živou předlohou postavy byl Václav "Černoch" Černý
1932 proběhla chlapecká válka mezi Stínadly a Druhou stranou
1934 v zápase dvou kandidátů se Velkým Vontem stává Vont jménem Nekola, budoucí "Široko"
1936 z neznámého důvodu se ztrácí ježek v kleci; shodou okolností se v téže době Druhostraník Marynčák nechává slyšet, že ho viděl nebo má - takže je kvůli tomu Vonty pronásledován a napadán; nakonec Vontská rada ježka najde na Stínadlech a vše se uklidňuje
1936 nebo 1937 Velkým Vontem se stává Nekolou jmenovaný nástupce
léto 1937 rodina Jindry Hojera se přistěhovává do města, do Sladovnické ul. na Druhé straně
srpen/září 1938 při setkání Mirka a Jarky u Šmejkalovy ohrady na Druhé straně a díky následujícím událostem, způsobeným nepřátelstvím s Černými jezdci, založeny Rychlé šípy (RŠ)
podzim 1938 (?) Jaroslav Foglar, šéfredaktor časopisu Mladý hlasatel, potkává RŠ; rozhodne se o nich psát komiks
17. prosince 1938 vychází první díl komiksu o RŠ v Mladém hlasateli IV.7
konec 1938/začátek 1939 Vladimír (Vláďa) Dratuš ze Stínadel, budoucí Velký Vont, oslepl
předjaří 1940 založeno Bratrstvo Kočičí pracky (BPK) - Dlouhé Bidlo, Štětináč a "Ostuda" Bohouš
jaro 1940 RŠ adoptují psa Bublinu
konec srpna - 27. října 1940 odehrává se děj Záhady hlavolamu
30. srpna 1940 v Mladém hlasateli VI.1 vychází první část Záhady hlavolamu
pozdní podzim 1940 Vont Emil Hačiřík se seznamuje se "Širokem" Nekolou; rozchází se s klubem Rezavé klíče
jaro 1941 nejmenovaná firma začíná vyrábět napodobeninu Ježka v kleci (odlišnou od originálu) a vyhlašuje soutěž, kdo hlavolam první rozluští [to se skutečně stalo, šlo o firmu Letecká prodejna K. Moučky Praha - Vinohrady a model byl dřevěný]; parta Josefa Řochtana z Druhé strany se neúspěšně snaží z RŠ vytlouct návod (RŠ ho znají jen pro Ježka originálního)
únor/březen 1941 Široko s Hačiříkem a dalšími dvěma chlapci nalézají utopeného ježka v kleci
jaro 1941 do Stínadel se přistěhovává rodina Mirka Daneše
17. května 1941 vychází poslední číslo Mladého hlasatele (VI.38) - vydávání je okupační správou zakázáno; Foglar nicméně zůstává o dění kolem RŠ informován a další příběhy vydá po válce
nejpozději v červnu 1941 musel Jindra ukončit měšťanku a pokračovat na gymnázium
září/říjen 1941 Široko s ježkem v kleci se začíná ukazovat Vontům, aby opět probudil jejich identitu; a Vontové se skutečně opět začínají organizovat
po 10. říjnu (?) 1941 po pádu do Černé vody na Stínadlech po 3 týdnech nemoci umírá na zápal plic Emil Hačiřík
19. října - 19. listopadu 1941 a 9. ledna - 8. dubna 1942 odehrává se děj Stínadla se bouří
19. listopadu (?) 1941 (středa) umírá pes Bublina
27. června 1942 Rychlonožka a Červenáček ukončují povinnou školní docházku
nejpozději červenec 1942 RŠ adoptují psa Kuliferdu
21. září 1942 (pondělí) Rychlonožka nastupuje do učení k zámečnickému mistru V. Zázvorovi; v následujících dnech/týdnech se Rychlonožkovi spoluučňové (nevědí, že k nim do dílny přibyl člen RŠ) pokoušejí podle informací ze Záhady hlavolamu neúspěšně sestrojit létající kolo
26. září 1942 (sobota) bitva s Podkováky a BKP; RŠ se mimo jiné seznamují s Haha-Bimbi
27. září 1942 - leden 1943 odehrává se děj Tajemství Velkého Vonta
jaro 1943 Mirek Dušín (a možná i Jarka Metelka) maturuje
zdroj:
https://www.facebook.com/groups/foglar/permalink/10155800832176235
