Dokud mi bude dáno nohama hýbat
Jméno a příjmení? Petr Štěpánek
Věk? narozen 1965
Znamení?
mateřské přímo na zadní části těla
Rozměry? 187/85
(první číslo je konstanta, druhé osciluje mezi 80-95)
Vztah? ženatý
Rodina? manželka a dvě dcery
Rezidence? Praha 4 - Podolí
Zaměstnání, povolání? pedagog, politik
Klub? Spartak Praha 4
Jaký běžecký arzenál používáš?
Tretry, závodní maratónky, triatlonové plavky a trika z PIM půlmaratónů.
Která běžecká výbava tě v minulosti nejvíce zklamala?
Mohutně polstrované běžecké boty
... a na kterou nedáš dopustit? Bosé nohy.
Kdy jsi začal s pravidelným běháním? V 35 letech.
Tvé začátky v běžeckém sportu (co tě motivovalo)?
Nedostatek času pro jiné aktivity.
Předchozí sportovní kariéra?
V druhé polovině 80. let závodně běh na lyžích (bez valných výsledků - pivečko a druhý den závod).
Současné další sportovní aktivity? Kolo ve všech formách.
Největší sportovní úspěchy?
Drobné výhry na pouťácích, kolo, duatlon, běh.
Největší úspěchy v běžeckých závodech? Že stále ještě běhám.
Největší sportovní zážitek?
Asi lyžařské štafety - tam jsem se vždycky dokázal zmáčknout.
Tvůj nejtěžší závod?
Rallye Sudety (na kole) - v cíli jsem hodinu ležel, než jsem se dokázal zvednout.
Tvůj sportovní vzor?
Zátopek - byl nejlepší a nebral se zas tak úplně vážně.
Nejlepší osobní dosažené výkony? Neeviduji, ale asi padesátka na lyžích.
Proč se věnuješ právě běhání?
Nic na to nepotřebuji a je to vrozený pohyb.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?
Dokud mi bude dáno nohama hýbat.
Co se ti na něm líbí? Přirozenost pohybu a stav blaženosti.
Co ti běhání dává a co ti bere? Dává mi pohodu, nebere mi nic.
Tvé nejoblíbenější závody? Krátké krosy v lese v těžkém terénu.
Jak často a jak moc trénuješ?
Chci jednou až dvakrát týdně, většinou se mi to ale nepovede, a tak jen vymetám místní závody.
Něco z tajů tvé přípravy? Odpočinek.
Tvůj zdravotní stav? Musím zaklepat na dřevo.
Dopuješ? Před závody piji čaj nebo maté.
Tvůj nejbližší velký závod? Příští pouťák v Krčáku, a další týden znovu.
Tvé cíle do budoucna? Užívat si běh.
Tvůj největší sportovní sen? Běhat přes osmdesátku.
Tvé další koníčky? Kolo, zahrada.
Co jíš nejraději? Manželčina kalifornská jídla.
Co nesnášíš? Záludnost.
Kdo tě nejvíc zlobí? Moje děti, ale jinak jsou super.
Jaké máš pocity? Moc se omlouvám, ale strašně nerad se otvírám okolí.
Tvé motto? Pravda a láska vítězí.
Co bys poradil případným zájemcům o běhání?
Nečti všechny ty nesmysly o botech, trikách a bundách a obuj si jakékoli sportovní boty anebo lépe vůbec žádné a vyraž. Když už nemůžeš, přejdi do chůze a pak se zase rozběhni, uvidíš, jaká je to paráda.
Pár slov na závěr?
Chůze a běh jsou pro člověka stejně přirozené jako spánek a jídlo.
Zapomeň na auto a další vymoženosti a kam jen můžeš, dojdi pěšky, doklusej, dojeď na kole. Uvidíš, jak snadno se můžeš propracovat k duševní rovnováze a pocitu štěstí.
12. října 2011
