Hlavně ať to jde se mnou z kopce
co nejpomaleji
Jméno a příjmení: Pavlína Procházková
Přezdívka (jak ti říkají): Pavli
Věk: 47
Vztah: jsem vdaná
Rodina:
manžel Pavel, syn Pavel 21 let,
dcery Zuzka 19 let, Katka 18 let, Jana 12 let
Rezidence: rodinný dům na malém městě
Zaměstnání, povolání: účetní v soukromé firmě
Klub: Lokomotiva Beroun
Jaký běžecký arzenál používáš?
Z arzenálu musím jmenovat Garmin 310 - ráda sleduji kolik a jak rychle jsem uběhla.
Která běžecká výbava tě v minulosti nejvíce zklamala?
Mě asi nic nezklamalo, a jestli ano, tak si to nepamatuji.
... a na kterou nedáš dopustit?
V poslední době mě zaujala značka INOV 8.
Kdy jsi začala s pravidelným běháním? 1. 7. 2005.
Tvé začátky v běžeckém sportu (co tě motivovalo)?
V létě 2005 se mi do rukou dostal článek od Dáši Hůrkové, která vyprávěla, že celé dětství byla osvobozena z tělocviku kvůli svému astmatu a která se v dospělosti pustila do maratonů a ultramaratonů. Tento článek mě oslovil, úplně to ve mně křičelo - „ale to bych taky chtěla zkusit“. Pak mně ještě kamarádka vyprávěla, jak běžela v květnu PIM a jak to bylo úžasné. No prostě, našla jsem si v termínovce Kladenský maraton a 1. 7. 2005 jsem na něj začala „trénovat“. Bylo to nádherné období. Celé prázdniny jsem běhala a běhala. 2. září jsem si ten maraton vyzkoušela nanečisto v obecním lese a 7. 9. jsem ho v Kladně uběhla.
Předchozí sportovní kariéra?
V dětství jsem závodně plavala, potom dlouho nic. Až na VŠ jsem začala lézt po skalách, běžkovat, jezdit na kole a asi od 35 let jsme s dětmi pokoušeli orientační běh.
Současné další sportovní aktivity?
Zalíbilo se mi dálkové plavání. Jinak v zimě trochu běžkuji a když je čas ráda vyrazím někam na skálu. Taky se snažím alespoň občas zařadit nějaký orienťák. V Hořovicích, kde bydlím, spoluvedu plavecký oddíl.
Největší sportovní úspěchy?
To bych přeskočila - všechny úspěchy jsou ze sekce HOBBY. Spíš dám na dobrý pocit z uběhnutého závodu nebo tréninku.
Největší sportovní zážitek?
Zážitků mám hodně a všechny je řadím vysoko. Tak bych snad mohla jmenovat několik účastí na MS na 100 km a 24H „se lvíčkem na prsou“.
Tvůj nejtěžší závod? To je vždycky ten, který zrovna běžím.
Tvůj sportovní vzor?
Určitě bych mohla jmenovat Zátopka, Sáblíkovou, Šebrleho a Dvořáka, Kopku, Dana Orálka, Míšu Dimitriadu, ale i Martinu Němečkovou, Karolínu Jeníkovou, Gábinu Handrychovou, Michaela Dobiáše, Petra Syblíka, Radku Zbíralovou-Syblíkovou... Všichni mě inspirují a jsou úžasní. A to jsem zdaleka nevyjmenovala všechny.
Taky v plaveckém oddíle máme 12ti letého chlapce, který svým úsilím a přístupem k tréninku a závodům mě udivuje a inspiruje.
Nejlepší osobní dosažené výkony:
10 km 46:04 min.
25 km 2:03 h
maraton 3:42:11 h
24 hodin 164 km
48 hodin 261 km
100 km 10:29 h
Proč se věnuješ právě běhání?
Můžu vyběhnout během malé chvilky z domova nebo z práce a nepotřebuji k tomu parťáka (i když parťák je občas příjemným zpestřením), nepotřebuji kolo, běžky, lano, bazén – jenom sebe a cestu.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?
To je otázka - dokud budu moci chodit nebo se plazit.
Co se ti na něm líbí či nelíbí?
Běh je absolutně spravedlivý, potřebuji jenom nohy.
Co ti běhání dává a co ti bere?
Dává mi chvíle, kdy smím být úplně sama a bere mi hodně času na zbytečnosti.
Tvé nejoblíbenější závody?
Těch je hodně - Kbelská a Pečecká desítka, Brdská stezka, Baroko maraton, Benešovský maraton Pojizeřím, Horský maraton z Trhových Svin do Hojné vody, Silva Nortica Run (i když tam jsem letos omdlela 
a podívala jsem se do rakouské nemocnice). Z orienťáků se mi nejvíc líbí rogaining a horský OB (HROB). Letos mě zaujal seriál závodů Mountain Challenge - ale zatím jsem se nezúčastnila. Krásná byla taky Beskydská sedmička.
Jak často a jak moc trénuješ?
Chodím běhat asi 6x týdně a měsíčně uběhnu plus mínus 300 km.
Něco z tajů tvé přípravy?
Střídám dlouhé pomalé běhy, fartleky, občas zařadím intervaly. Před mnou stanovenými důležitými závody se snažím si dát víc do těla a pak si odpočinout.
Tvůj zdravotní stav
Řekla bych střídavě oblačno, ale vlastně je dobrý, když můžu ještě běhat.
Dopuješ? Občas si zobnu BIFI PANGAMIN.
Tvůj nejbližší velký závod?
Do konce roku už toho moc nestihnu. Mrzí mě, že nemůžu zkusit z časových důvodů nějaký maraton na osobáček. V polovině října se s manželem pokusíme o 5 Beskydských vrcholů a na dušičky poběžíme HROB.
Tvé cíle do budoucna?
Ještě před 2 lety bych odpověděla - maraton za 3:30, v 6ti hodinovce 60 km, v 24hodinovce 180 km atd. Ale teď už žádné cíle nemám, nevím, čím to je.
Tvůj největší sportovní sen?
Co já můžu mít za sportovní sny? Hlavně ať to jde se mnou z kopce co nejpomaleji.
Tvé další koníčky? Ráda čtu a spím.
Co jíš a piješ nejraději?
Piju nejraději teplý čaj s medem a citronem a k jídlu mám v poslední době ráda brokolici. Když jsem po nějakém dlouhém a těžkém závodě mám největší chuť na uherák.
Co nesnášíš? Jako k jídlu? Maso. Jinak, když se někdo nudí a zabíjí čas.
Kdo (co) tě nejvíc zlobí?
No kdo? Přece já sama. A zlobit se můžu taky jenom na sebe. I když samozřejmě se v reálu zlobím na manžela, děti vlastní i ty plavecké. Když se vrátím k běhu a závodění, tak mě nejvíc zlobí moje špatné zažívání při ultrazávodech.
Jaké máš pocity?
Jsem introvert, vnitřních pocitů mám opravdu hodně, ale když mám o nich mluvit, tak už to nějak není ono.
Přeješ si něco? Přeju, ale raději o tom nemluvím.
Co si ráda broukáš? Co mi zrovna vleze do hlavy.
Co jsi o sobě ještě nikomu neřekla? No, to přece teď neprozradím.
Tvé motto? Každý strůjcem svého štěstí.
Máš nějaký příběh z natáčení?
Jo, letos v srpnu jsem se stala součástí natáčení dokumentu o běhání (FOKUS), který byl teď v září uveden na ČT24. Když jsem viděla všechny ty kamery, mikrofony, režiséra, tak se mi hrozně klepala kolena. Ale naštěstí to tam není vidět.
Co bys poradila případným zájemcům o běhání?
Jestli někoho napadne, že by mohl začít běhat a z různých důvodů to ještě neudělal, tak ať jde do toho. A hlavně ženám (starším) bych radila, aby běh zkusily, je to duševní i fyzická očista. A ženy mají vůli a o té vytrvalostní běh hlavně je.
20. září 2011
