Objevování vlastní cesty
dělá trénink vzrušujícím
Jméno a příjmení?
Milan Janoušek
Věk?
Ročník 1991
Znamení?
Vodnář
Rozměry?
179 cm a 60 kg
Vztah?
Svobodný
Rodina?
Mám tu nejlepší
Rezidence?
Střídavě Kolín a Praha
Zaměstnání, povolání?
Student Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Trenér?
Miroslav Semerád
Klub?
Sokol Kolín
Jaký běžecký arzenál používáš?
U bot preferuji Adidas, jinak si příliš nevybírám.
Předchozí sportovní kariéra?
Od šesti do osmnácti let jsem hrál fotbal za AFK Kolín. Přitom jsem vystřídal všechny pozice včetně brankáře. Nejvyšší soutěž, kterou jsem hrál, byl krajský přebor dorostu.
Tvé začátky v běžeckém sportu?
Po skončení s fotbalem jsem běhal pro kondici a následně i s cílem uběhnout Pražský půlmaraton. Později jsem se zúčastnil i menších běžeckých závodů, osudovým pak bylo vítězství na Silvestrovském krosu v Kolíně 2011 (3 km za 9:25), po kterém jsem dostal doporučení k trenéru Semerádovi do Prahy. Teprve pod jeho vedením jsem začal systematicky trénovat a stal se registrovaným atletem. Motivovaly mne (a dodnes motivují) zlepšující se výkony a přední umístění v závodech.
Současné další sportovní aktivity?
Po běhání už nemám tolik potřebu a taky se bojím zranění, takže jen výjimečně fotbal a florbal.
Největší úspěchy v běžeckých závodech?
Pár jich bylo, ale věřím, že zásadní ještě přijdou.
Tvůj nejtěžší závod?
Každoročně Běchovice, do kopce mi to zrovna moc netáhne.
Tvůj sportovní vzor?
Poměrně dost času trávím čtením o životě a tréninku bývalých i současných běžců, nicméně konkrétní vzor nemám. Každý jsme unikát, máme různé dispozice a odlišné podmínky. Objevování vlastní cesty dělá trénink vzrušujícím.
Nejlepší osobní dosažené výkony?
½ maraton - 1:09:53, 10 000 m - 31:26, 5000m - 15:22 (stav k 9. 5. 2014)
Proč se věnuješ právě běhání?
Nic mi nedává tak moc za tak málo, jako běh. Je to sice marketingový slogan, ovšem naprosto pravdivý.
Co ti běhání dává a co ti bere?
Budu parafrázovat japonského maratonce T. Seka: dává a zároveň bere mi úplně všechno. 
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?
Dokud moje tělo objektivně udrží běžecké tempo.
Tvé nejoblíbenější závody?
Původně to byly hlavně silniční závody (Pečecká desítka, Českobrodská desítka, Pražský a Vinařský půlmaraton...), ale stále více mě teď baví i dráha.
Jak často a jak moc trénuješ?
Obvykle šest dní v týdnu, z toho 2-3x dvoufázově.
Něco z tajů tvé přípravy?
Vytrvat, vytrvat, vytrvat.
Dopuješ?
Čokoládu.
Tvé cíle do budoucna?
Udržovat se fyzicky i duševně zdravý, dostudovat vysokou školu a zlepšovat výkonnost na všech tratích.
Tvůj největší sportovní sen?
Reprezentovat v běhu Českou republiku na mezinárodní akci.
Tvé další koníčky?
Masmédia, literatura a historie.
Co jíš a piješ nejraději?
Převážně sladkosti, zapíjím pouze vodou.
Co nesnášíš?
Drogy, včetně těch „lehkých“.
Co tě nejvíc zlobí?
Když vidím někoho svinit odpadky na ulici, ba v přírodě!
Jaké máš pocity?
Polojasné.
Přeješ si něco?
Pořád.
Co si rád broukáš?
Každou chvíli něco jiného.
Tvé motto?
V angličtině to zní lépe, tedy: „The worst day of running is better than the best day in the office.“
Co bys poradil případným zájemcům o běhání?
Základem je odpoutat se od počítače.
9. května 2014
