Je to sport neuvěřitelně poctivý
Jméno a příjmení: Martin Singr
Přezdívka: Oslík
Věk: 24 let
Vztah: zadaný
Rezidence:
podnájem v Malešicích,
o víkendech Sedlčany či Rychnov nad Kněžnou
Zaměstnání, povolání:
studující novinář na volné noze
Trenér: Michal Jalovecký
Klub: SKP Nymburk
Kdy jsi začal s pravidelným běháním?
To už je hodně dávno... na podzim v roce 2002.
Tvé začátky v běžeckém sportu (co tě motivovalo)?
Díky nízké konkurenci v kategorii dorostenců se mi líbilo, že jsem měl od začátku slušné výsledky, líbila se mi i atmosféra závodů... Ale samozřejmě mě bavil i běh sám a pak už jsem u běhu zůstal.
Předchozí sportovní kariéra?
Zkoušel jsem i jezdit na kole, ale to mi moc nešlo.
Současné další sportovní aktivity?
Občas plavání, kolo, procházky, mám i in-line brusle, na kterých jsem už rok nebyl...
Největší sportovní úspěchy?
Jsou běžecké: cením si vítězství v Poháru běhu do kopců v Praze a okolí 2005 (junioři) a absolutního vítězství v Běhu JSS TF ČZU v roce 2009. Několikrát jsem se také dostal na stupně vítězů mezi "velkými kluky".
Největší sportovní zážitek?
Při akcích PIMu je vždycky super atmosféra, to člověka žene dopředu. I když na závodě v Košicích to bylo možná ještě o trošku lepší.
Tvůj nejtěžší závod?
Asi půlmaraton v Košicích 2008, kde jsem bojoval nejen s časem, ale také s protivětrem.
Nejlepší osobní dosažené výkony?
36:09 na 10 km v roce 2009 a 1:26:09 na půlmaratonu o rok dříve.
Proč se věnuješ právě běhání?
Je to sport, který mě baví, není časově ani finančně příliš náročný a kolem běhů je super parta.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?
Tak dlouho, jak mi to zdraví a další okolnosti dovolí.
Co se ti na něm líbí či nelíbí?
Líbí se mi, že je to sport neuvěřitelně poctivý - v rallye si můžeš koupit nejlepší auto a máš velkou šanci, že budeš vepředu, v běhu ti nejlepší boty moc nepomůžou. Pozitivní je také, že běhá čím dál víc lidí... no a až tak dobrý není, že mě ty noví běžci občas porazí.
Co ti běhání dává a co ti bere?
Díky běhu jsem poznal spoustu super lidí, dává mi pocit radosti a zaběhl jsem pár hezkých výsledků. Vzal mi asi trochu času, ale kdybych ležel na gauči, tak ten čas taky nějak strávím, takže to nevadí.
Tvé nejoblíbenější závody?
Pečky, PIM Grand Prix a líbily se mi i Semice nebo Běh lipovou alejí v Nymburce...
Jak často a jak moc trénuješ?
Dříve to bylo šest dní v týdnu, teď je to v průměru tak čtyři až pět dní v týdnu, jak kdy...
Tvůj zdravotní stav? Jsem spokojený.
Dopuješ? Pokud je kofola doping, pak ano a rád.
Tvé cíle do budoucna?
Chtěl bych běhat tak dlouho, jak dlouho mě to bude bavit. A zrychlovat, snad ještě nejsem moc starý.
Tvůj největší sportovní sen?
Vyhrát nějaký významný závod nebo startovat aspoň jednou v repre dresu. Ale sny se splní jen někdy, ne?
Tvé další koníčky?
Rád trávím čas s přítelkyní a s rodinou, baví mě taky moje práce redaktora Ekolistu.
Co jíš a piješ nejraději?
Nejsem moc vybíravý, ale nejradši mám asi špagety a kofolu.
Co nesnášíš?
Nějak se mi moc nechce jíst mořské plody a ryby obecně. Kromě toho nesnáším falešnost a týrání zvířat.
Kdo tě nejvíc zlobí? Soupeři, kteří dobíhají přede mnou.
Tvé motto? Když nemůžeš, tak musíš!
Co bys poradil případným zájemcům o běhání?
Zkuste to! Zapomeňte na běh ve školním věku, kdy vás nutili do něčeho, co dělat nechcete. Prostě vezměte boty, vyrazte do parku a zkuste to. Na poprvé to třeba nebude žádná sláva, ale příště už to bude lepší.
A buď vás to chytne, nebo ne...
23. září 2011