Maraton není v nohách, ale v hlavě
Jméno a příjmení: Karolína Jeníková
Přezdívka: přezdívku nemám
Věk: 43
Vztah: rozvedená
Rodina:
2 dcery (18 a 15), syn (4) a jeho tatínek
a malamutka (9 let)
Rezidence: Praha 4
Zaměstnání, povolání:
ekonom na volné noze, účetní,
připravuji se na roli kouče
Klub:
Spartak Praha 4 a Klub letmých houbařů Krč
Jaký běžecký arzenál používáš? Různý, nejsem nijak vyhraněná.
Která běžecká výbava (oblečení, obuv) tě v minulosti nejvíce zklamala?
Boty Adidas dle doporučení odborníků z Adidas stánku dle anylýzy došlapu.
... a na kterou nedáš dopustit? Boty Asics.
Kdy jsi začala s pravidelným běháním?
Po rozvodu v roce 2003, najednou jsem měla spoustu času a pořídili jsme si pejska, tak jsem měla i sparingpartnera.
Tvé začátky v běžeckém sportu (kdo tě k běhání přivedl, co tě motivovalo)?
Atletika a běžky od dětství, ke sportu mě vedli rodiče.
Předchozí sportovní kariéra? Atletika jako dítě, běžky.
Současné další sportovní aktivity?
Kromě běhu běžky, rekreačně plavání, sjezdovky, turistika pěšky i kolmo, windsurfing, raketové sporty, beach volejbal, inlajny, voda.
Největší sportovní úspěchy?
Asi první místo v kategorii na Běchovicích 2008 - to mě nakoplo a začala jsem víc běhat, a v roce 2009 vítězství v kategorii na lyžařském Šumavském maratonu.
Největší úspěchy v běžeckých závodech?
Vážím si každého zlepšení, byť o vteřinu.
Největší sportovní zážitek?
Je jich víc - letošní Zermatt maraton mám ještě v paměti, ale i Silva Nortica maraton, loňský jubilejní klasický maraton v Aténách (doběh na stadion Panatinaiko je skutečně zážitek na celý život).
Tvůj nejtěžší závod?
Athény maraton 2010 - asi od 10. km křeče do stehen, ale takový maraton se nevzdává.
Tvůj sportovní vzor?
Je jich víc - Emil Zátopek, Greta Waitzová, jako dítě jsem znala všechny atlety a lyžaře 80. a 90. let - tedy jsem sledovala jejich výkony a obdivovala je. V pokojíčku visely plakáty - Carl Lewis, Marry Deckerová, Sebastian Coe i Steve Ovett, Květa Jeriová, Harry Kirvesniemi. Hltala jsem časopis Stadion a četla snad vše, co vydalo nakladatelství Olympia.
Nejlepší osobní dosažené výkony?
Není se moc čím chlubit - letos jsem si vylepšila 1/2 maraton na 1:42 h, z čehož mám radost, maraton mám z roku 2005 za 3:38 h.
Proč se věnuješ právě běhání?
Dává mi pocit absolutní nezávislosti, svobody, můžu jít běhat sama i s někým, kdykoli, kamkoli, nemusím nikde nic objednávat, a když se mi nechce, tak prostě běhat nejdu.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?
Tak dlouho, dokud tělo bude poslouchat, bude mě bavit a přinášet radost.
Co se ti na něm líbí či nelíbí? Nezávislost.
Co ti běhání dává a co ti bere?
Dává mi duševní pohodu, nebere mi nic, leda čas.
Tvé nejoblíbenější závody?
Pražské krosy (Kunratická, Ďáblický háj, Běh Olympu), Čendův běh v Petrově, maratony - Silva Nortica a Baroko, Běchovice, Ondřejův běh v Krčském lese.
Jak často a jak moc trénuješ?
2 - 3x týdně plus nějaký závod o víkendu. Když není závod tak jdu běhat.
Něco z tajů tvé přípravy? Běhat podle chuti a pocitů.
Tvůj zdravotní stav?
Pocitově dobrý - klinicky astma, alergie, operované koleno.
Dopuješ? Ujíždím na čokoládě.
Tvůj nejbližší velký závod? Velká kunratická.
Tvé cíle do budoucna? Vydržet zdravá.
Tvůj největší sportovní sen?
Člověk by si měl klást takové cíle, aby byly dosažitelné, tak zatím 1/2 maraton pod 100 minut, maraton pod 3:40 ... a pak se uvidí.
Tvé další koníčky? České filmy, četba, sudoku, kytara.
Co jíš a piješ nejraději? Vše, co mi chutná, a je toho hodně.
Co nesnášíš? Bezohlednost, nespravedlnost, pocit bezmocnosti.
Kdo (co) tě nejvíc zlobí? Politici/politika.
Jaké máš pocity?
V průměru smíšené (výborná nálada plus znechucení z politiky, to celé děleno dvěma).
Přeješ si něco?
Přeju si toho hodně - zdravím a štěstím dětí počínaje a světovým mírem konče.
Co si ráda broukáš?
Tomáše Kluse, Divoký Billy, Jarka Nohavicu ... pořád něco.
Co jsi o sobě ještě nikomu neřekla?
... asi všichni všechno vědí, jsem ukecaná.
Tvé motto?
Běžecké - maraton není v nohách, ale v hlavě. Životní - všechno zlé je pro něco dobré.
Máš nějaký příběh z natáčení? Každý maraton je samostatným příběhem.
Co bys poradila případným zájemcům o běhání?
... a je ještě někdo kdo neběhá??? ... prostě to zkusit a jít se jen tak proběhnout.
Pár slov na závěr?
K tomu, aby si člověk šel zaběhat, potřebuje jen svoje vlastní rozhodnutí, nic víc!
21. září 2011
