Je to sport, ve kterém jsem se našla
Jméno a příjmení: Iva Tržilová
Věk: 25 let
Vztah: zadaná
Rodina: přítel, rodiče, bratři 35 a 40 let
Rezidence: Praha 15 - Hostivař
Zaměstnání, povolání: student
Trenér: Ing. Jan Kervitcer
Klub: TJ Maratonstav Úpice
Co se ti osvědčilo před závodem a co po závodě?
Před závodem a po závodě se mi osvědčily ionťáky a poslední dobou užívám aminokyseliny.
Která běžecká výbava tě v minulosti nejvíce zklamala?
Zatím jsem byla se vším spokojená.
... a na kterou nedáš dopustit?
Mizuno. Mám od nich třetí pár silniček a neměnila bych.
Kdy jsi začala s pravidelným běháním? V roce 2008.
Tvé začátky v běžeckém sportu (kdo tě k běhání přivedl, co tě motivovalo)?
Začala jsem běhat a zároveň rovnou i závodit se svým tehdejším přítelem. Prvním závodem pro mě byla pětka na Grand Prix v Praze na podzim 2007. Nikdy předtím jsem neběhala a tento závod jsem si jen užívala. Dala jsem to za rovných 31 minut RT a byla jsem ráda, že jsem vůbec doběhla. Na jaře jsme si pak s přítelem naplánovali, že poběžíme PIM půlmaraton. Na něj už jsem trénovala, i když ne dlouho (asi od začátku února). A když jsem v 1/2 EXPU viděla to obrovské množství letáků a propozic k závodům, projevila se naplno moje soutěživá povaha. Od té doby běhám pravidelně a také pravidelně a ráda závodím. Zpočátku to lidé v mém okolí nechápali, proč běhám jen kvůli přítelovi, když jsem nikdy předtím vztah ke sportu neměla, ale brzo pochopili, že to tak není.
Předchozí sportovní kariéra?
Téměř žádná, což pro mě v začátcích běhání bylo určitě na škodu.
Současné další sportovní aktivity?
Víceméně žádné, pokud nepočítám turistiku, v létě v Alpách pak i vysokohorskou turistiku.
Největší sportovní úspěchy?
Co se týče umístění, musím jmenovat Cenu Nasavrk v roce 2008, kde jsem vzhledem k nízké účasti žen skončila třetí v kategorii, i když s absolutně mizerným výkonem, který tu snad ani nebudu zmiňovat. 
Největší sportovní zážitek?
Otevřený závod v rámci WMRC ve slovinském Kamniku. Přítel běžel mistrovský závod a já jsem měla možnost jet tam s ním. 13 km s 10 % stoupáním pro mě byla fakt výzva.
Tvůj nejtěžší závod?
Pro mě samotnou to byl Běh na Děvín, přestože jsem běžela už i profilově náročnější závody. Ten rok tam bylo 35 °C ve stínu, takže docela síla...
Tvůj sportovní vzor? Přítel Petr, v ženách žádný vzor nemám.
Nejlepší osobní dosažené výkony:
10 km za 44:16 min.
půlmaraton za 1:45:25 h
5 km za 22:34 min.
Proč se věnuješ právě běhání? Je to sport, ve kterém jsem se našla.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat? Hodně dlouho. 
Co se ti na něm líbí? Všechno.
Co ti běhání dává?
Kamarády, psychickou pohodu, stále nové a nové zážitky.
Tvé nejoblíbenější závody?
Hronov-Náchod, Jánské Lázně-Černá hora, Počerady-Louny.
Jak často a jak moc trénuješ?
6 dnů v týdnu, z toho 1x dvoufázově, za měsíc to dá kolem 200 km.
Něco z tajů tvé přípravy?
Hodně mi pomáhají společné tréninky s Kerteamem, trénink ve skupině mě vyhecuje. Pokud běhám sama, do úseků se musím hodně přemlouvat. Ostatní dny většinou běhám jen objem podle pocitů. Přípravu nehrotím, ale hodně dbám na disciplínu. Když prostě ráno řeknu, že půjdu běhat, půjdu, i kdyby padaly trakaře. V zimě trénuji hodně v hale, což je dobré, protože venku v mrazu běhám nerada.
Tvůj zdravotní stav? Dobrý.
Tvůj nejbližší velký závod? Běchovice.
Tvé cíle do budoucna?
5 km pod 20 minut, 10 km pod 40 minut a někdy snad dám i ten maraton.
Tvůj největší sportovní sen?
Horský maraton - Zermatt Marathon nebo Jungfrau Marathon.
Tvé další koníčky? Turistika, geocaching.
Co jíš a piješ nejraději? Colu, černý čaj, pizzu, těstoviny.
Co nesnášíš? Zradu, křivdu, pokrytectví.
Co tě nejvíc zlobí? Každou chvíli něco.
Přeješ si něco? Neprozradím.
Co jsi o sobě ještě nikomu neřekla? Neprozradím.
Pár slov na závěr?
Je to super zábava, která se dá provozovat prakticky kdekoliv.
Neberte to hned jako dřinu, ale jako odpočinek. Vyčistí vám to hlavu, dostanete se do přírody... Prostě začněte běhat a uvidíte sami!
19. září 2011
