V každém okamžiku potřebujeme veselost,
abychom překonali všechny své problémy
Jméno a příjmení? Helena Vavrušová
Přezdívka?
dříve mezi lyžaři a orienťáky „Sirka“
Věk? 50
Rodina? 3 kluci + manžel
Rezidence? bydlím u Ďáblického lesa
... a ve volném čase trénuji děti baseball
Klub?
na dráze AC Praha 1890, mimo dráhu Liga 100
Jaký běžecký arzenál používáš?
střídám vše... Puma, Adidas, Asics, Salomon...
Kdy jsi začala s pravidelným běháním?
16 - 23 let do ošklivého úrazu kolene, pak ve 46 letech
Tvé začátky v běžeckém sportu (kdo tě k běhání přivedl, co tě motivovalo)?
v dětství rodiče a bratr, nyní odreagování se od šíleného životaběhu
Předchozí sportovní kariéra?
10 - 15 let sportovní gymnastika, 16 - 19 let atletika, 17 - 23 let běh na lyžích, 19 - 23 let orientační běh, ... po úrazu jsem pak občas šla do lesa s dětmi na orientační běh
Současné další sportovní aktivity? běh na lyžích, občas orienťák, volejbal
Největší sportovní úspěchy?
13. na mistrovství ČSSR v běhu na lyžích na 20 km (1983), 6. místo na akademickém mistrovství ČSSR v běhu na lyžích na 20 km (1984), 10. místo na Jizerské 50 (1982)
Největší úspěchy v běžeckých závodech?
9. místo na mistrovství ČSSR na dráze na 800 m (starší dorostenky - 1979)
2x jsem vyhrála seriál Běhy do kopců v Praze a okolí - 2008 a 2009, v kategorii 35 - 49 let
3x jsem vyhrála HROB = Mistrovství republiky v horském orientačním běhu dvojic - 2007 - 2009, v kategorii DD 40
Největší sportovní zážitek?
maratony v Novohradských horách a u Lago di Garda, orientačni běh v centru Benátek
Tvůj nejtěžší závod?
mistrovství ČR v horském orientačním běhu v Žacléři 2007 - strašné podmínky: sníh, déšť, mráz, těžká trať
Tvůj sportovní vzor?
Věra Čáslavská, Emil Zátopek, Dana Zátopková, z mladších Tomáš Dvořák
Nejlepší osobní dosažené výkony?
na dráze: 800 m - 2:24,0 ... a teď po letech 800 m - 2:51, 1500 m - 5:55, 2000 m - 7:54, 3000 m - 12:16
mimo dráhu: 2 mile - 12:38, 5 km - 20:57, 10 km - 44:06, půlmaraton - 1:40:13, maraton - 3:37:40
Proč se věnuješ právě běhání?
jako u mnoha jiných běžců, když je doma dusno, je nejlepší to vyběhat
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat? do smrti
Co se ti na něm líbí?
vyčistí se hlava, někdy nádherný pocit z pohybu, vnímám přírodu, slunce, déšť, podzim, mlhu, sníh - každé počasí je krásné ... a nebo při běhu s parťákem nebo s jiným bláznem si krásně popovídáme
Co ti běhání dává? volnost, svobodu, snad také zdraví
Tvé nejoblíbenější závody?
Silva Nortica Run, 2 míle ve Stromovce, jarní a podzimní běh Ďáblickým hájem
Jak často a jak moc trénuješ?
2 - 3x týdně cca 8 km, před maratonem 2x tolik
Něco z tajů tvé přípravy? když se mi opravdu nechce, tak nejdu
Tvůj zdravotní stav? uspokojivý
Dopuješ? mléko s Vincentkou při nachlazení, čokoládu
Tvůj nejbližší velký závod?
nejblíž je asi Silvestrovský běh Jardy Štercla, a pak až na jaře Silva Nortica Run
Tvé cíle do budoucna? pokud zdraví vydrží, tak ještě nějaké maratony
Tvůj největší sportovní sen?
(1..., 2..., 3...) jsou 3 a neříkají se nahlas, protože by se nesplnily
Tvé další koníčky? kolo, volejbal, pletení, zpívání, baseballové děti
Co jíš a piješ nejraději? sladké a saláty a ovoce a jogurty a medium steak
Co nesnášíš? koprovku, olivy
Co tě nejvíc zlobí? lidská lhostejnost a povýšenost
Jaké máš pocity?
od naprosté euforie (třeba z běhu) po šílenou depresi (z politiků, nejen z těch českých, ale ze všech)
Přeješ si něco?
aby se k moci dostali slušní lidé a slušnými zůstali (to je ale trochu sci-fi, prostě naivita mladého děvčete)
Tvé motto?
V každém okamžiku potřebujeme veselost, abychom překonali všechny své problémy. (Sri Chinmoy)
Máš nějaký příběh z natáčení?
s radostí vyprávím, jak jsem se třetím chlapcem nestihla doběhnout na porodní sál, ... asi jsem měla zrovna málo naběháno
Co bys poradila případným zájemcům o běhání?
obujte si kecky a vyběhněte - ale všeho s mírou
Pár slov na závěr?
Nemluv o sobě špatně. Svět kolem tebe to vždy rád udělá za tebe. (Sri Chinmoy)
Dvakrát jsem citovala Sri Chinmoye.
Chodím pravidelně do Stromovky na Běh 2 míle s úsměvem, a vždy si tam vezmu cedulku s nějakou jeho myšlenkou. Poprvé jsem tam byla v červnu 2010, pár dní po smrti tatínka, a akorát tam na mě koukala cedulka „Nezáleží na tom, co se ti stane, ale na tom, jak to přijmeš“. Vždy když tam přijdu, je to, jako bych vkročila do jiného světa. Všichni se usmívají a jsou laskaví a vstřícní k druhým.
29. listopadu 2011
