Když nechce hlava, tělu neporučím
Jméno a příjmení – Hana Vejrostová
Věk – pomalu, ale jistě stárnu (1983)
Vztah – k věcem, lidem a okolí přátelský
Rodina – bratr a rodiče
Rezidence – momentálně Pardubice, občas vesnička kousek od Ivančic
Zaměstnání, povolání – instrumentářka na operačních sálech
Klub – Atletika Chrudim
Jaký běžecký arzenál používáš – vícero značek (Mizuno, Adidas, Asics, Klimatex, Craft, Newline, Pro Touch)
Která běžecká výbava tě v minulosti nejvíce zklamala – jelikož běhám chviličku, tak nemohu ještě soudit
... a na kterou nedáš dopustit – na značku Mizuno (hlavně boty)
Kdy jsi začala s pravidelným běháním – v březnu 2011. V srpnu 2010 jsem podstoupila operaci kolena (plastika křížových vazů) a zjistila jsem, že má fyzička šla totálně do háje a jízdou na kole ji nevrátím zpět
Tvé začátky v běžeckém sportu – po necelých 2 měsících běhání jsem se postavila na start Pardubického vinařského půlmaratonu a ten vše odstartoval
Předchozí sportovní kariéra – pár sezon fotbalu (jako hráčka na nejnižší úrovni, jako rozhodčí o pár stupínků výš)
Současné další sportovní aktivity – cykloturistika, badminton, spinning, turistika
Největší sportovní úspěchy – pro mě, jako běžecké miminko, umístění na PIM a Hervis půlmaratonu, 2. místo v kategorii na půlmaratonu Moravským krasem
Největší úspěchy v běžeckých závodech – jakýkoliv závod, který jsem si užila a výsledným časem si zlepšila dosavadní maximum
Největší sportovní zážitek – těžko říct, každý závod je pro mě zážitkem
Tvůj nejtěžší závod – asi Ádrkros ... na druhou stranu probíhat skalním městem byl velký zážitek
Tvůj sportovní vzor – přímo běžecký vzor nemám, ale koho jsem vždycky obdivovala byla, je a bude Petra Kamínková
Nejlepší osobní dosažené výkony – za jeden rok běhání se oslňující časy nedají stihnout. Desítka 0:40:41, půlmaraton 1:31:40, maraton 3:23:41
Proč se věnuješ právě běhání – jak jsem běh před tím nemusela, zjistila jsem, že je to s kolem nejlepší způsob odreagování od každodenních starostí
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat – tak dlouho, dokud zdraví dovolí
Co se ti na něm líbí – je to aktivita, ke které nikoho a nic nepotřebujete. Vyběhnete kdekoliv, kdykoliv a nejste omezeni časem (otevírací doby, doprava...)
Co ti běhání dává a co ti bere – kromě času, kterého nelituji, mně asi nebere nic. Na druhou stranu mně dává plno zážitků, hromadu známých a vyplaví nějaký ten endorfin
Tvé nejoblíbenější závody – moc jsem jich nestihla ještě absolvovat, ale nejvíc se mně líbil Běh za sedmizubým hřebenem v Boskovicích, Triexpert Vokolo Priglu, MFB Kolín, Ádrkros, Olomoucký půlmaraton a závody v Praze (Noční desítka, Hervis půlmaraton a PIM)
Jak často a jak moc trénuješ – snažím se vyběhnout 5x týdně, ale občas běh nahradím kolem či v zimě badmintonem
Něco z tajů tvé přípravy – když nechce hlava, tělu neporučím
Tvůj zdravotní stav – řekla bych, že dobrý, zažila jsem o hromadu horší (2x operace kolena)
Dopuješ – sladkosti
Tvůj nejbližší velký závod – Olomoucký půlmaraton
Tvé cíle do budoucna – bavit se během a užívat si ho
Tvůj největší sportovní sen – vylepšit dosavadní časy ... zaběhnout půlmaraton pod 1:30, desítku pod 0:40:00, a když se zadaří, tak vylepšit i jediný dosažený čas na maratonu
Tvé další koníčky – krom sportu turistika a cestování, fotografování, muzikály ... je toho víc
Co jíš a piješ nejraději – nedodržuji žádný speciální jídelníček a dám si, na co mám chuť
Co nesnášíš – lež, podlost a bezmocnost ... asi je toho víc
Jaké máš pocity – snažím se život brát s nadhledem a hledat spíš to dobré
Přeješ si něco – hlavně zdravíčko, štěstíčko a pohodu v životě ... a jinak dle momentální situace se vždy něco najde, co bych si přála
Co si ráda broukáš – je toho víc, ale v poslední době Gábinu a Zapomenout od skupiny Ortel
Co jsi o sobě ještě nikomu neřekla – určitě by se něco našlo...
Tvé motto – žádné nemám, ale při závodech se řídím heslem: užít si to, neumřít a nebýt poslední
Máš nějaký příběh z natáčení – bylo jich hodně a psaním bych zahltila celou stránku
Co bys poradila případným zájemcům o běhání – začátky bývají těžké, ale pokud člověk vydrží a překlene období bolestivých kilometrů, pak se běh stává drogou
Pár slov na závěr – běh, jako jakákoliv aktivita, je o hlavě. Když chce hlava, tělo se přizpůsobí a jde všechno
13. června 2012
