Každý může běhat!
A je úplně jedno, jak pomalu
Jméno a příjmení? Dana Chrbolková
Přezdívka (jak ti říkají)?
Na stránkách Běžecké školy jsem známá jako
„Titánka“ Dana, jinak různě
Věk? 51
Rodina? Dcera Kristýna (21)
Rezidence? Sokolov
Máš trenéra (a koho)?
Všichni si myslí, že Miloše (Škorpila), ale já se moc trénovat nenechám... 
Jaký běžecký arzenál používáš?
Boty, funkční oblečky, běžeckou ledvinku...
Která běžecká výbava tě v minulosti nejvíce zklamala?
Nemám špatné zkušenosti se žádnou značkou.
... a na kterou nedáš dopustit?
Mám ráda Adidas a sexy oblečení od Nike, teď jsou mým horkým favoritem boty od Scotta.
Kdy jsi začala s pravidelným běháním?
Začínám každé jaro už mnoho let. 
Tvé začátky v běžeckém sportu (co tě motivovalo)?
Obvykle mě motivuje několik zimních kilogramů navíc, ale jinak krásný článek od Miloše kdysi snad v prvním čísle RUNu o tom, jak snadné je uběhnout maraton.
Předchozí sportovní kariéra? Žádná není, ani současná.
Současné další sportovní aktivity?
Občas spinning, kolo, plavání, posilovna, zumba, turistika...
Největší sportovní zážitek?
Teď ten poslední - jela jsem na Roudenský čtvrtmaraton s tím, že bych si ho mohla zkusit zaběhnout, když už tam budu, zaběhla jsem si ho (upozorňuji, že vážně nejsem žádný běžec a více než 10 km trať je pro mne dlouhá!) absolutně v pohodě a s 3 občerstvovačkami za 1:10, což pro mne bylo ohromným překvapením a povzbuzením!
Tvůj sportovní vzor?
Jednoznačně Miloš, protože překonal všechny mé představy o tom, kam až může člověk doběhnout (ve všech směrech).
Proč se věnuješ právě běhání?
Běhání je velmi svobodný sport, a já mám svobodu ráda.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat? Dokud to půjde.
Co se ti na něm líbí či nelíbí?
Můžeš ho provozovat „jen tak“, jako třeba já, nebo závodně, jako mí přátelé, můžeš běhat, kdy a kde chceš, nikoho k tomu nepotřebuješ, ale je to prima i s přáteli. Líbí se mi ten pocit, když běžím a běží mi to, a miluju pocit ve sprše poté.
A taky se mi líbí běžci a běžkyně.
Co ti běhání dává a co ti bere?
Nebere nic, dává vše výše uvedené, a ještě mnohem více...
Tvé nejoblíbenější závody?
Nezávodím, ale z hlediska diváka asi nejvíce ty alpské, krásná příroda, neuvěřitelné scenérie, a ještě neuvěřitelnější výkony!
Jak často a jak moc trénuješ?
Když mám čas, nejlépe každý den ráno, to je moc prima vstup do nového dne. Když nemůžu běhat často, většinou přestávám úplně, protože mi to pak nejde „rozběhat“. Ale běhám malinko, běžně tak kolem 5 km, můj long jog má kolem 10 km.
Tvůj zdravotní stav?
Což zdravotní stav, ten je dobrý, ale ty morálně-volní vlastnosti!
Dopuješ?
Ne, vzhledem k čirému amatérismu mého běhání by to nemělo žádný smysl. A navíc se mi to hnusí.
Tvé cíle do budoucna? Smysluplná práce a láskyplný a pevný vztah.
Tvůj největší sportovní sen?
No, když jsem si před 4 lety přečetla ten článek, řekla jsem si velmi neskromně, že maraton. Poté, co jsem začala trošku běhat, jsem to přetavila do půlmaratonu, a ten bych si opravdu chtěla dát.
Tvé další koníčky?
Moc ráda chodím po horách, jsem moc ráda v přírodě ve všech ročních obdobích... Taky ráda čtu, poslouchám muziku, ráda se hýbu, miluju pejsky a zvířata vůbec, miluju lidi a život...
Co jíš a piješ nejraději?
Jééé, jídlo! To taky miluju, a skoro všechno! A piju ráda čistou vodu, dobré čaje, skvělou kávu, kterou umějí u nás v Karlíně v kavárně Můj šálek kávy, a taky dobré červené.
Co nesnášíš? Nabubřelost, povýšenectví, formalismus.
Kdo (co) tě nejvíc zlobí?
Pitomá pravidla ve smyslu - ale takhle se to dělalo vždycky.
A pak taky ti, co ubližují těm, co se nemohou bránit - zvířatům, dětem, starým a handicapovaným lidem...
Přeješ si něco? Přeju, ale nepovím. Objednávám ve Vesmíru.
Co jsi o sobě ještě nikomu neřekla?
To nevím, protože já o sobě řeknu i to, co nevím.
Tvé motto?
Poslední dobou mám oblíbené: Když se něčeho bojíš, udělej to!
A taky: Never, never, never give up!
Co bys poradila případným zájemcům o běhání?
Každý může běhat! A je úplně jedno, jak pomalu.
Pár slov na závěr:
Možná ani vy (jako já) nejste žádní závodníci. Ale nikde přece není řečeno, že běžec je běžec, jen když je dekorován diplomy a medailemi. Pojďme si prostě běhat jen tak pro radost, pro kondici, pro zdraví, pro hezká těla, pro hrdost, že jsme dokázali zvednout zadek z gauče! A jestli se pak někdy postavíme na start nějakého toho závodu, tak pak klidně a s plnou parádou i pro ten diplom a medaili!
27. října 2011
